Vzpomínání na holocaust
Žáci se seznamují se způsoby vzpomínání na holocaust. Namísto epických popisů historické skutečnosti se soustředí na individuální vzpomínku. Tématem je i vzpomínání samotné, paměť se v rámci tétoaktivity jeví jako cosi nesamozřejmého, křehkého a obtížně přístupného. Jakub Hein vzpomíná na to,jak se v Osvětimi nerozdělil o vodu. Individuální příběh je provázán následujícími aktivitami s příběhem antisemitismu v Evropě a v českých zemích od 30. do 50. let 20. století.
Didaktické cíle
- Žáci rozvíjejí své sociální kompetence: toleranci, empatii, pochopení, sociální obratnost v komunikaci.
- Žáci si uvědomují jedinečnost, nesamozřejmost a intimitu vzpomínání na minulost.
- Žáci rozumí specifické podobě pamětnického vzpomínání na stresové situace.
- Žáci rozumí, analyzují a hodnotí diskriminaci Židů ve čtyřicátých a padesátých letech 20. století.
- Žáci rozumí, analyzují a hodnotí vzpomínkovou praxi pamětníků holocaustu.
Časová náročnost
Příprava učitele: 20 min.
Práce ve vyučování: 35–40 min.
Seznam scén ze hry
F1.S0 Úvodní video
FS.3a Rozhovor s Jakubem Heinem
F1.S2 Komiks Osvětim
F1.S3b Rozhovor s Jakubem Heinem II
Další materiály
Pohlednice 1: Německá pohlednice, 1904
Karikatura 1: Nacistický antisemitská karikatura z roku 1938 (Giftplitz, antisemtiská čítanka pro děti,
dostupné z http://research.calvin.edu/german-propaganda-archive/images/giftpilz/scan15.jpg)
Karikatura 2: Kapitalismus a Židé (časopis Dikobraz 5/1949, č. 10, s. 5)
Karikatura 3: Podání a stisknutí (časopis Dikobraz 8/1952, č. 2, s. 10)
Filmová ukázka 1: Perzekuce (Protektor, r. Marek Najbrt, 2009), 3:10 min.
Metodické podněty
Cílem modelové hodiny není reprodukovat hrůzu holocaustu. Děs není didakticky produktivní. Cílem je ilustrovat postup diskriminace vůči Židům ze strany protektorátních a okupačních úřadů a přiblížit stresové situace, kterým museli Židé čelit. Důraz je postaven na rozbití binární opozice SS versus Židé, charakteristické pro konvenční způsoby reprezentace koncentračního tábora, a zobrazení i dalšího typu interakcí ve vztahu mezi vězni navzájem a problémů, které tyto vztahy s sebou nesly. Dalším neméně důležitým tématem, který prolíná všemi dialogy, jsou vzpomínkové praktiky ve vztahu k holocaustu.Cílem námětu je mj. pochopení a porozumění specifickým způsobům komunikace, který pamětníci praktikují, porozumění všem kontextům (sociálním, generačním, politickým,…), které tento způsob komunikace ovlivňují.
V úvodu aktivity vysvětlíme historické kořeny antisemitismu. První antisemitský plakát upozorňuje, že tento fenomén nemůže být zužován pouze na období nacismu. Nacistická karikatura pak slouží ke zpevnění závěrů získaných analýzou prvního obrazu a zároveň připomenutí vražednosti nacistického antisemitismu.
Vlastní rozhovor s Heinem ilustruje důsledky antisemitismu ústícího v holocaust. Drsné a odmítavé vystupování Heina upozorňuje na skutečnost, že paměť není automaticky přístupná, ale je třeba ji neustále vydobývat, upozorňuje na traumatizující podobu vzpomínek. Ústřední Heinova vzpomínka, vyjádřená formou komiksu Osvětim, upozorňuje na fakt, že život v táborech s sebou nesl neustálá etická dilemata. Heinovo vyprávění spojuje válečné události s poválečným vývojem, dotkne se i otázky antisemitismu v padesátých letech. Na tuto linku pak můžeme navázat rozborem karikatur z tohoto období. Téma komunistického antisemitismu má poukázat na skutečnost, že tento fenomén není ani zdaleka mrtvý, ale že je možné se s ním potkat i později, dokonce i dnes.
Navržený postup
Fáze 1 cca 10 minut
Vysvětlení kontextu.
• kontext hry (Úvodní video): Hráč pomáhá stěhovat babičku, přitom objevuje staré tajemství svého dědečka, který byl za války vězněn, jedním z pamětníků je i Jakub Hein, který pomáhal dědečkovi v Osvětimi.
• historický: výklad geneze antisemitismu
• Analýza karikatury 1 a 2
Při jaké činnosti jsou Židé zobrazováni? Co je zřejmě záměrem autora?
Jaký obraz Židů předkládá čtenářům?
• Filmová ukázka 1 (Protektor): 0:46 min.
Co se v ukázce děje, jaký výjev ukázka zachycuje? Jak si ukázku vykládáte?
Co chtěl podle vás autor sdělit? Rozdat pracovní listy 1 a 2.
Fáze 2 15 minut
Žáci sledují rozhovor s Heinem a kladou mu otázky.
Dle našeho uvážení pracují ve skupinách nebo individuálně.
Můžeme je instruovat obecnými úkoly:
• Sledujte, jakým způsobem pamětník vzpomíná na koncentrační tábor.
• Všímejte si proměn postavení Židů od třicátých do padesátých let 20. století.
Během rozhovoru s Heinem si žáci dělají poznámky do pracovních listů (nezapomeneme upozornit na pracovní list 2 věnovaný krabici).
Pozor – je důležité dojít k otázce „Jak se něco takového mohlo stát?“
Fáze 3 15 minut
Žáci prezentují své závěry.
Z těchto závěrů by v ideálním případě měly vzejít nové otázky.
Diskusi o podobách antisemitismu můžeme podpořit analýzou antisemitských karikatur z padesátých let.
Materiály
Pohlednice 1: Německá pohlednice, 1904
Karikatura 1: Nacistický antisemitská karikatura z roku 1938 (Giftplitz, antisemtiská čítanka pro děti, dostupné z http://research.calvin.edu/german-propaganda-archive/images/giftpilz/scan15.jpg)
Karikatura 2: Kapitalismus a Židé (časopis Dikobraz 5/1949, č. 10, s. 5)
Karikatura 3: Podání a stisknutí (časopis Dikobraz 8/1952, č. 2, s. 10)
Filmová ukázka 1: Perzekuce (Protektor, r. Marek Najbrt, 2009), 0:59 min.
){kind=link}