Profil příslušníka StB (Ludvík Hlavačka)
Pracovní materiál nabízí učitelům návod, jak mohou svým žákům a studentům zprostředkovat historickou lekci o fungování bezpečnostního aparátu, prostřednictvím kterého KSČ upevňovala svůj mocenský monopol v Československu na přelomu 40. a 50. let 20. století. Lekce odkazuje k případu konkrétního příslušníka Státní bezpečnosti (StB) Ludvíka Hlavačky, jehož kariéra je v rámci aparátu po roce 1945 typická. Lekce na jeho případu dovádí žáky k faktickému poznání a posléze etickému zhodnocení toho, kdo vlastně byli příslušníci StB a proč tak masově zneužívali jim svěřenou pravomoc veřejného činitele ke svévolnému zacházení s osobami, které komunistický režim označil za nepřítele, případně dokonce za škůdce národa a vlastizrádce. Lekce doplňuje historii třetího odboje o poznání, kdo byli lidé, kteří bezprostředně představovali a prakticky uskutečňovali politiku komunistické diktatury v rovině represe.
Vzdělávací obor: Dějepis
Československá společnost v 50. letech 20. století, autokratický režim KSČ, upevňování mocenského monopolu, bezpečnostní aparát, represe
Časová náročnost
135 až 180 minut (3 až 4 výukové hodiny)
Cíle
- Obeznámit žáky se vznikem a fungováním represivního aparátu komunistického režimu v jeho tzv. zakladatelské fázi (etablování) na přelomu 40. a 50. let 20. století na úrovni konkrétní osoby a příslušníka StB, od r. 1953 generálmajora Ludvíka Hlavačky,
- vést žáky k interpretaci a analýze audiovizuálních ukázek, textů z internetového zpravodajství a zvláště archivních pramenů v pojetí tzv. badatelské výuky, a to na konkrétním případu kariérního vzestupu Ludvíka Hlavačky v rámci bezpečnostního aparátu,
- demonstrovat žákům na příkladu Hlavačky metody, které příslušníci StB systémově využívali směrem k zadrženým a vyslýchaným osobám za účelem vymáhání jejich doznání, a která měla vyšetřované a další osoby usvědčit z údajné protistátní činnosti,
- přivádět žáky k hodnocení jednání příslušníků bezpečnostního aparátu komunistického režimu na základě etického principu, podle něhož má (od)souzení pachatelů za jednání proti lidskosti předcházet individuální vyšetření a pochopení těchto pachatelů (bez omlouvání tohoto jednání),
- ilustrovat na daném příkladu souvislost mezi násilným jednáním příslušníků bezpečnostního aparátu a represivní povahou autokratického režimu, jehož vedení tomuto jednání nebrání, ale naopak jej stimuluje s cílem pronásledovat i likvidovat oponenty.
Komentář
Lekce je založena na metodě zprostředkování obecného tématu na konkrétním příkladu, zde osoby Ludvíka Hlavačky (1911-2005). Hlavačka pocházel z prostých poměrů moravského maloměsta (Staré Město) a angažoval se před válkou v KSČ. Začátkem roku 1944 byl odsouzen nacisty k trestu smrti za odbojovou činnost. Skutečnost, že trest nebyl vykonán a nelze zpětně ověřit proč, zavdala podezření, že Hlavačku získalo pro spolupráci Gestapo. Po svém osvobození americkou armádou v Lipsku a repatriaci byl Hlavačka v listopadu 1945 přijat do řad příslušníků ministerstva vnitra (MV) a pověřen funkcí vedoucího oblastní zpravodajské odbočky (OZO) v Uherském Hradišti. V březnu 1948 povýšil na velitele tamní oblastní úřadovny StB a od nového roku 1949 se stal krajským velitelem StB v Gottwaldově (Zlíně), t. č. se sídlem v Uherském Hradišti. Z této pozice byl odpovědný mimo jiné za likvidaci protikomunistické organizace Světlana. Během zásahu proti jednomu z odbojářů byl v květnu t. r. dokonce postřelen. Zvláště během likvidace Světlany, ale i v postupu proti nepolitickým vězňům, Hlavačka podněcoval své podřízené v uherskohradišťské věznici k brutálnímu zacházení se zadrženými osobami. Sám inicioval využití elektrického proudu při jejich vyšetřování. Na únik informací o poměrech ve věznici zareagovaly příslušné justiční orgány inspekčním vyšetřováním. Hlavačka nicméně nebyl potrestán, ale v roce 1950 přeřazen do Prahy, kde byl v říjnu t. r. jmenován velitelem Pohraniční stráže. V této funkci sám inicioval elektrifikaci plotu na hranicích se západními demokratickými státy, místy i zaminování příhraničního pásma. Ve funkci ovšem Hlavačka čelil vnitřní kontrole v rámci bezpečnostního aparátu. Byl vyšetřován za neplnění služebních povinností, přičemž mu měly přitížit charakterové nedostatky jako arogance nebo sexistické chování. Udělen mu byl kázeňský trest a v roce 1954 byl vyslán na roční studium do Sovětského svazu. Právě přeložení a pověření odlišným úkolem lze považovat za typické postupy, kterými vedení MV řešilo již netolerovatelné překračování svěřených pravomocí ze strany svých problematických, avšak již vysoce postavených kolegů. Tedy bez vůle vyloučit je z řad MV a učinit trestně odpovědnými. Patrně právě proto Hlavačka po návratu ze SSSR zastával na MV různé vyšší funkce. Několik měsíců před invazí vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 odešel do důchodu. V únoru 1997 podal okresní státní zástupce v Uherském Hradišti na Ludvíka Hlavačku, Aloise Grebeníčka a Vladimíra Zavadilíka žalobu za násilné zacházení s vězni v uherskohradišťské věznici v letech 1948 až 1950, včetně týrání elektrickým proudem. Hlavačka byl výslovně obviněn mj. právě za to, že takové zacházení svým podřízeným nařizoval. Obviněný svou vinu odmítl. Již dříve v roce 1994 byl obviněn z trestného činu obecného ohrožení v důsledku zřízení elektrických zátaras na státní hranici. Ludvík Hlavačka byl obvinění zproštěn v roce 2001 na základě usnesení Krajského soudu v Brně ze zdravotních důvodů. Zemřel v roce 2005.
Instrukce
Krok 1: Rozporuplné obrazy ,,pachatelů“ (20 min.)
V souladu s položenými cíli je vhodné na začátku lekce téma problematizovat. Žáci mají být znejistěni v úsudku, že jednání všech příslušníků StB bylo záporné z důvodu, že příslušníci StB byli charakterově pochybné a sadisticky založené osoby. Takový zjednodušující obraz funkcionářů, který veřejnosti po listopadu 1989 zhusta předkládají mainstreamová média, klade vinu do personální roviny a celé fungování mechanismu mocenského aparátu zjednodušuje. Smyslem úvodní problematizace není zpochybnit, že autokratický režim KSČ umožňoval působit v bezpečnostním aparátu osobám charakterově pochybným a sadisticky založeným, že je účelově využíval. Naopak, otevírá žákům možnost nahlédnout problematické jednání příslušníků StB v rámci fungování celého aparátu. Žáci mohou sledovat svázanost individuálního jednání s institucionálními strukturami a nahlédnout mechanismy, jež problematické jednání umožňují a zapříčiňují. Pohled na fungování komplexních mechanismů ukazuje, jak snadno mohli jednoznačně záporní iniciátoři jednání ovlivňovat jiné příslušníky StB, kteří by v jiném režimu na násilí nepřistoupili. Žáky přivádí k pochopení, proč a jak v personální rovině bezpečnostního aparátu selhávají kontrolní (inspekční) mechanismy v totalitních poměrech. Tím se otevírá pole pro další práci s informacemi. Pomocí výchozí problematizace navíc učitel může čelit otevřenému zpochybňování záporné role příslušníků StB (a v období tzv. normalizace Veřejné bezpečnosti obecně) ze strany samotných žáků – pokud do školy přinášejí ospravedlnění jednání příslušníků bezpečnostních složek. Takové ospravedlnění, zhusta založené na rodinné paměti, zdůvodňuje jednání příslušníků válečnou zkušeností a tím, že mělo „pouze“ reagovat na hrozbu ze strany protikomunistických odbojářů, případně osob narušujících tzv. veřejný pořádek. Učitel by měl - v souladu s konceptem kontroverzní výuky (Alan McCully) - přiznat místo i těmto názorům (viz doplňující informace zde). Může tím dokonce žáky zaujmout pro lekci, neboť stimuluje jejich přirozený zájem zjistit, jak to tedy s příslušníky StB ve skutečnosti, tedy nikoliv zjednodušeně, bylo (kako kontroverzní je považováno i působení bratří Mašínů). Jako příklad bezvýhradného odsouzení represe může využít videoklip Iniciativy za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti (Video 1). Právě tato věznice se nechvalně proslavila jako místo, kde vyšetřovaní vězni byli mučeni zvláště trýznivým způsobem, mimo jiné na popud Ludvíka Hlavačky.
|
Krok 2: Profil Ludvíka Hlavačky a jeho kariéry v bezpečnostním aparátu (20 min.)
Po úvodní problematizaci a vymezení výchozích otázek se otevírá prostor k tomu seznámit se s modelovým příkladem příslušníka StB Ludvíka Hlavačky. V tomto ohledu se nabízí využít sestříhaný výběr z prvního dílu série České televize Příběhy železné opony, neboť je v něm kariéra jmenovaného převyprávěna v atraktivním audiovizuálním formátu (video 2).
Vzhledem k rozsahu ukázky se nabízí možnost níže položené otázky vytisknout a rozdat žákům k vyplnění po skončení či v průběhu videa, případně záznam průběžně zastavovat v místech, které odpovídají jednotlivým otázkám:
|
Krok 3: Hlavačka jako pachatel (15 minut)
Na dalších ukázkách z prvního dílu série České televize Příběhy železné opony lze žákům představit, jakých forem nabývalo násilí vůči vyšetřovaným, a jaké formy mučení měl Hlavačka mezi svými podřízenými z řad vyšetřovatelů iniciovat. Jedná se o sestřih ukázek, v nichž jeden z vyšetřovaných popisuje mučení s padesátiletým odstupem (video 3). Po zhlédnutí je vhodné volit otázky nejen po obsahu, ale i formě výpovědi svědka. Cílem není výpověď jakkoliv zpochybnit, ale navést žáky k analytické práci s informacemi z archivních zdrojů, které by výpověď fakticky podložily.
|
Krok 4: Stáváme se historiky: analyzujeme a interpretujeme prameny (15 minut)
Na začátku badatelské práce s dokumenty je vhodné si s žáky osvěžit jejich procedurální znalosti, přijde-li na využití dobových (archivních) pramenů. Žáci by měli být schopni dovodit, jaké prameny se vůbec z dané doby mohly technicky dochovat (k dispozici nejsou např. audio-záznamy z výslechů), v jakých pramenech budou zachyceny nejdetailnější a skutečnosti nejbližší informace (zprávy inspekčních orgánů v rámci bezpečnostních orgánů a justičního aparátu), kde nejspíše naleznou data k profilu příslušníků StB (personální spisy StB), potažmo co a proč nutně zkresluje jejich výpovědní hodnotu. Žáci jsou vedeni ke kritické práci s informacemi, ke schopnostem analýzy a interpretace. Stávají se historiky.
Jako jednoduché cvičení práce s archivními informacemi lze použít dvě výpovědi Ladislava Hlavačky z roku 1949 a 1956 a porovnat je. Pomocí analyticko-interpretačních tabulek lze v těchto výpovědích snadno určit a - na základě osvojení si kontextuálních poznatků o opouštění přímé represe souběžně se změkčováním politických poměrů v zemi - zdůvodnit znatelný posun, přijde-li na tematizaci násilných praktik při vyšetřování vězňů (pracovní list 1).
Krok 5: Vyšetřujeme případ Hlavačka: analyzujeme a interpretujeme prameny (45 minut)
Žáci jsou připraveni pracovat s dalšími ukázkami z pramenů, které souvisí s působením Ludvíka Hlavačky v uherskohradišťské věznici (pracovní list 2). Jedná se o stížnost podřízeného na jednání Ludvíka Hlavačky, hodnocení osobnosti a služebního jednání Ludvíka Hlavačky ze strany nadřízeného a svědectví o těchto praktikách od bývalého příslušníka StB. Záleží na zvážení učitele, kolik pramenů zadá ke zpracování, případně zda pověří jejich analýzou a interpretací žáky v určených skupinách.
Odborné informace pro učitele - bezpečnostní aparát a možnosti jeho vnitřní kontroly
Odborná (historická) literatura zůstává dobrým a informativním příkladem analýzy a interpretace dobových pramenů. Učitel může v tomto ohledu odkázat například na text Pavla Portla, který ve svém článku badatelsky vytěžil personální spisy příslušníků uherskohradišťské StB, aby předložil čtenářům obraz těchto příslušníků z hlediska předchozí zkušenosti s prací u bezpečnostních složek a s ohledem na jejich politickou příslušnost. Nabízí se žákům promítnout fotografie těchto příslušníků jako civilně oděných mužů, u kterých by sotva předpokládali násilné jednání a zneužití pravomocí veřejných činitelů bez předchozích informací.
Portl, Pavel: Příslušníci Krajského velitelství Státní bezpečnosti Uherské Hradiště ve světle personálních spisů. In: Slovácko: společenskovědní sborník pro moravsko-slovenské pomezí, 53, 2011, 291-304, Uherské Hradiště 2012, Slovácké muzeum v Uherském Hradišti.
Přesvědčivě a na základě archivních pramenů líčí typický profil osobnosti a kariéry příslušníka StB také Miloš Doležal, a to na příkladu Ladislava Máchy, který byl pověřen vyšetřováním kněze Josefa Toufara. Autor se nevyhýbá ani postřehům o nenaplněné snaze odsoudit Máchu za jeho násilné metody při vyšetřování po listopadu 1989. Doležal, Miloš: Krok do tmavé noci. Praha 2015, s. 529-586, zvláště strany s. 544 až 546.
Učitel se může obeznámit s případem Světlana nejsnáze na základě publikovaného katalogu k výstavě Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje (Praha: ÚSTR 2017). Stručně jsou zde shrnuty i poznatky o fungování inspekce ministerstva vnitra pověřené prošetřením případu Světlana v 50. a 60. letech. Ukazuje se, proč její šetření podložené interními a tajnými zprávami o šetřeních nevedly k potrestání většiny viníků z řad StB a justice.
Doplňující informace pro učitele
Charakteristickým způsobem interpretuje původ a činnost protikomunistického odboje jako mimo jiné zločineckých aktivit teroristických organizací významný člen KSČM Miroslav Grebeníček ve svých pamětech (2009), ve kterých rehabilituje působení svého otce Aloise v řadách příslušníků StB, sloužícího v uherskohradišťské věznici v období, kdy zde docházelo k trýznivému mučení vyšetřovaných.
,,Při pokusu o únorový převrat, který se pravicovým silám ve vládě nepodařil, se situace v Československu skutečně vyostřila. Mnozí z těch, co byli poraženi, odešli za hranice. Další se smířili s porážkou a konečně část se rozhodla s novou mocí bojovat, a to i za použití zbraní. Násilné činy měly být dokonce jiskrou, která měla zapálit všeobecný odpor. A právě tehdy vrcholil na jihovýchodní Moravě boj bezpečnostních složek státu proti několika zde působícím ilegálním organizacím, které za sebou měly nejen vyzbrojování, ale i krádeže všeho druhu, pokusy násilně svrhnout nový režim, a dokonce i vraždy. Mezi nimi na prvním místě figurovala teroristická organizace Hory Hostýnské (…). Státní moc odpovídala tvrdě. Na teror se v mnoha případech reagovalo i terorem. Ten se projevoval nejen ve vyšetřovacích metodách bezpečnostních složek, ale i ve výši uložených trestů“.
(Zdroj: Grebeníček, Miroslav: Hradba vzdoru. Praha 2009, Ottovo nakladatelství - J. Otto, s. 90.)
Krok 6. závěr: Opakujeme a hodnotíme
Žáci a studenti mají být v závěru lekce učitelem přivedeni zpět k otázkám, které si společně zformulovali v úvodu lekce (inspirace viz Krok 1). Cílem je otázky znovu zodpovědět na základě badatelsky osvojených znalostí. Učitel i žáci mohou odpovědi porovnat a zhodnotit, jaké znalosti a dovednosti žákům pomohly k lepším odpovědním. Žáci mohou také dále zkoumat, jaké dovednosti by si měli osvojit pro další práci s prameny, případně jaké metody a postupy musí sledovat profesionální historici. Učitel může tento proces vést přiznaně (reflektovat, glosovat) společně se studenty. Jako nejvhodnější se nabízí prověřit, zda byly naplněny cíle formulované v úvodu lekce, tedy zda si žáci osvojili:
- znalosti o vzniku a fungování represivního aparátu komunistického režimu v tzv. zakladatelské fázi (případně stalinizace)
- dovednosti k interpretaci a analýze audiovizuálních ukázek, textů z internetového zpravodajství a archivních pramenů
- znalosti metod, které příslušníci StB systémově využívali směrem k zadrženým a vyslýchaným osobám
- zásady etického hodnocení, to znamená, že chápat jednání určité osoby v sobě nenese její omlouvání
- vědomost o souvislostech mezi násilným jednáním příslušníků bezpečnostního aparátu a represivní povahou autokratického režimu.
Materiály
Video 1: Věznice Uherské Hradiště (Memoria o.s., 2011): 3:00 min.
Video 2: Hlavačka (Příběhy železné opony, 1. díl. Dráty, které zabíjely, r. Jan Novák, Česká televize, 2005): 8:10 min.
Video 3: Svědek (Příběhy železné opony, 1. díl. Dráty, které zabíjely, r. Jan Novák, Česká televize, 2005): 3:08 min.
Pracovní listy a metodika ke stažení: