Zrození agenta
Tato lekce ilustruje jednu z forem protikomunistické rezistence v 50. letech. Na příkladu policisty Jana Hoška rekonstruuje jednu z možných životních cest vedoucích od loajálního policisty ke kurýrovi pracujícímu pro západní zpravodajské služby.
Vzdělávací oblast: Dějepis
Československá společnost v 50. letech 20. století a rezistence vůči režimu
Časová náročnost
90 minut–135 minut (2–3 výukové hodiny)
Cíle
- Žáci se seznamují s proměnou politických identit v souvislosti s proměnou politických poměrů, uvědomují si souvislosti mezi politickými změnami a vývojem politické identity konkrétního člověka.
- Žáci si prohlubují porozumění životním rolím a závazkům, které z těchto rolí plynou. Formulují své vlastní koncepty zodpovědnosti.
- Žáci se seznamují s fenoménem kurýrů a zařazují tuto odbojovou aktivitu do rámce studené války.
- Žáci rozvíjí své schopnosti porozumět historickému kontextu jako jednomu z faktorů ovlivňujícímu chování historických aktérů.
Komentář
Lekce je založena na příběhu Jana Hoška (1904–1952), především na jeho špionážní činnosti ve prospěch západních rozvědek v letech 1949–1951. Jan Hošek nastoupil po absolvování vojenské služby v roce 1926 k policii a zůstal u ní nepřetržitě až do ledna 1949. Za války se zapojil do partyzánského odboje v Brdech, kde v té době působil, v roce 1945 vstoupil do KSČ a díky tomuto členství i svým válečným zásluhám se stal zástupcem velitele SNB v jihočeském okresu Chlum u Třeboně. Nástup komunistického režimu zřejmě přivítal, existují doklady, že ještě v květnu 1948 agitoval za jednotnou kandidátku ve volbách, které již probíhaly v atmosféře strachu a nátlaku. Ze svých sympatií pro režim však zřejmě vystřízlivěl. Tomu by napovídalo jeho jednání se dvěma kurýry („agenty-chodci”) na konci roku 1948. Kurýři byli zpravidla emigranti z ČSR, kteří byli v utečeneckých táborech nacházejících se v Bavorsku získáni západními zpravodajskými organizacemi ke spolupráci . Zpravidla to byli bývalí policisté nebo vojáci, kteří měli už nějaké zkušenosti a výcvik. Hošek umožnil zadrženým kurýrům zničit část listin, které měli u sebe. Toto jeho počínání ovšem udal jeho kolega a Hošek z obav před postihem v lednu 1949 uprchl za hranice. Později se vrátil a převedl svou těhotnou manželku. V utečeneckých táborech se snažil získat vízum a možnost emigrovat do zámoří, prostředí táborů bylo frustrující a podmínky velmi špatné. Řada jiných obyvatel táborů ovšem upozorňovala na jeho předchozí režimní angažovanost a získání víza se tak nedařilo. Zřejmě právě tento důvod vedl k Hoškově spolupráci se západními zpravodajskými službami. V letech 1949–1951 uskutečnil celkem jedenáct misí do Československa, na kterých plnil různé zpravodajské úlohy. Při poslední misi však byl zatčen, později odsouzen a popraven. Proměny životních rolí Jana Hoška a hledání motivací k jeho protikomunistickému odboji jsou jádrem této lekce.
Instrukce
1. hodina
Prolog: Jak se rozhodujeme (15 min.)
Doporučujeme vlastní historické analýze předřadit reflexi žáků o jejich vlastních zkušenostech s chováním v mezních situacích. Diskuzi můžeme otevřít otázkami: Stalo se ti někdy, aby ses zachoval tak, že jsi z toho neměl dobrý pocit? Ocitl ses někdy v situaci, kdy se ti zdálo, že nemáš na výběr, a musel jsi udělat něco, co ti nebylo po chuti? Smyslem tohoto tázání je vytvoření určitého porozumění pro to, že někdy je naše jednání limitováno vnějšími okolnostmi.
Krok 1: Analýza dopisu (10 min.)
V prvním kroku seznámíme žáky s tématem: příběh Jana Hoška a příběh kurýrů v nejkritičtější fázi studené války. Jako expozice tématu nám poslouží poslední dopis Jana Hoška, který napsal před popravou své starší dceři Věře (pracovní list 1). Žákům prozradíme jen rámcové informace.
 |
|
Expozice má pouze motivační funkci, vzbuzuje zvědavost. Kdo to byl Jan Hošek a proč byl popraven? Co znamená výraz „chtěl jsem vás existenčně zajistit"?
Krok 2 (25 min.)
Ve druhém kroku rekapitulujeme známé informace o Janu Hoškovi. Můžeme k tomu využít prezentaci o jeho životě. Zároveň uvádíme každou životní roli do patřičného historického kontextu. Ke kontextualizaci využíváme popkulturní obrazy sociálních rolí, které modelují typické převažující kulturní vzorce pro danou dobu a situaci. Žáci mohou po celou dobu lekce využívat časové osy, ve které jsou nejdůležitější informace o příběhu Jana Hoška a zároveň důležité kontextové informace.
2. hodina
Krok 3 (15 min.)
Ve druhé hodině se zaměřujeme na okolnosti útěku Jana Hoška na Západ.
Pracujeme s protokolem z výslechu Jana Hoška z 12. 9. 1951 (pracovní list 2). Nejdříve se zaměříme na kauzu nedůsledného vyšetření zadržených kurýrů v prosinci 1948.
|
|
Následně sledujeme, jak protokol líčí okolnosti odchodu Hoška do zahraničí.
|
|
Krok 4 (10 min.)
Shrneme, co se 28. prosince 1948 stalo na nádraží v Tachově. Konfrontujeme obraz improvizovaného útěku Hoška s charakteristikami, které mu vyšetřovací spis připisuje. Pracujeme s dokumentem 3: Obraz Jana Hoška (pracovní list 3), který je úvodem jiného protokolu z 30. 12. 1951. Ptáme se:
|
|
Krok 5 (15 min.)
V tomto kroku zkoumáme motivace Jana Hoška pro spolupráci se zahraničními rozvědkami. Analyzujeme obraz táborů ve vzpomínkách emigrantů (pracovní list 4) a porovnáváme tento obraz s představou uprchlických táborů ve stalinistické kinematografii (video 1). Porovnáváme tyto zdroje s informacemi o uprchlických táborech ve vyšetřovacím spise Jana Hoška (pracovní list 5).
|
|
Krok 6: Rozšíření obrazu (10 min.)
V poslední hodině zasadíme příběh Jana Hoška do širšího kontextu. Musíme vysvětlit jednak samotnou povahu aktivity kurýrů, jednak širší okolnosti, především rozvoj studené války. Pracovat můžeme s prezentací, ve které je schéma činnosti kurýrů. Můžeme se vrátit i k materiálům úvodní lekce.
Krok 7: Samostatná práce (10 min.)
Další krok patří samostatné práci žáků. Na základě předchozích analýz formulují žáci syntetický text o Janu Hoškovi a době, v níž se jeho příběh odehrává. Výstup můžeme koncipovat jako domácí úkol.
Krok 8: Reflexe (15–20 min.)
Na závěr se věnujeme reflexi celého námětu. Diskutujeme s žáky o jejich výstupech. Prověřujeme, zda argumentují na základě informací z historických dokumentů.
Materiály
Video 1: Uprchlíci očima komunistického režimu (Únos, r. János Kaddár – Elmar Klos, 1952): 1:02 min.
Prezentace: Jan Hošek (1904–1952). Kurýři (agenti-chodci) v 50. letech 20. století
Dokumenty a metodika ke stažení:
