Úkol číslo 3: Být homosexuálem ve 40. letech 20. století

Vzdělávací cíl:

Žáci mají za úkol analyzovat a interpretovat ukázku, v níž dva muži ve 40. letech řeší problémy vycházející z jejich milostného vztahu. Na základě dalších pramenů a zdrojů odkrývají dobový společenský postoj k homosexualitě a rizika s ní spojená. Cílem je, aby žák dokázal zhodnotit sílu právního a společenského rámce na chování historických postav a nahlédl jeho proměnlivost.

Klíčová slova:

Protektorát Čechy a Morava – meziválečné Československo – dějiny menšin – dějiny emocí

Časová náročnost:

15 minut

Práce na jednotlivých úkolech:

  1. Analýza filmové ukázky (5 minut)
    Žáci mají za úkol rozebrat scénu, ve které probíhá intimní dialog milenců ohledně budoucnosti (1:26:57–1:28:40). Zaměřují se přitom na povahu vztahu mužů a na problémy a rizika, která spolu řeší. Klíčovou pasáží je argumentace aktéra, který uvažuje o rozchodu kvůli společenské nepřípustnosti vztahu. K tomu by ideálně měly směřovat úvahy žáků.

        Screenshot z filmu Šarlatán, r. Agnieszka Holland, 2020

  2. Analýza dalších zdrojů (5 minut)
    Žáci studují další prameny a zdroje. Z litery zákona získají informace ohledně legality homosexuálního chování, ze shrnutí historika poté představu o vymáhání této legislativy. Otázky jsou zaměřené na obecnou problematiku dobového vnímání homosexuality. Tyto znalosti jsou podkladem pro závěrečné shrnutí
    .
  3. Shrnutí (5 minut)
    Žáci se vracejí k filmové ukázce a na základě informací získaných z doprovodných zdrojů interpretují chování, které v ní viděli. 

Slovo k vybraným pramenům a zdrojům:

Pramen č. 1

Výňatek trestního zákona pochází z jeho výkladu z roku 1936. Tento zákon platil od roku 1852 do roku 1952. Homosexualita byla legalizována v Československu až v roce 1961. Během protektorátu platila dvojkolejnost trestního práva: část obyvatel byla souzena podle přísnějšího německého práva. Tato skutečnost by však tematiku komplikovala neúměrně vzdělávacím cílům.

Pramen č. 2

Úryvek je součástí studie historika Jana Seidla, který se zabývá dějinami LGBTQ komunity v českých zemích. Text byl poměrně výrazně zkrácen a upraven, aby byl srozumitelný a přijatelně dlouhý. Nicméně je potřeba upozornit na některé údaje a závěry, které autor vyjádřil na jiném místě svého textu. Ty by mohly napomoci učiteli moderovat práci žáků se zdroji. Seidlovi se nepovedlo zjistit, že by za protektorátu docházelo k cílenému vyhledávání homosexuálů a jejich masové likvidaci (jako tomu bylo např. u Židů). Nicméně pokud na udání či náhodou policie zadržela homosexuála, byl vězněn. Jde-li o celkovou povahu nebezpečí, kterému byli v Protektorátu homosexuálové vystaveni, ukazuje se, že postihy nemusely být ani automaticky tvrdší než v meziválečném období. Je však třeba připomenout, že v roce 1940 Heinrich Himmler vydal výnos, na základě kterého měli putovat do koncentračních táborů homosexuální muži, kteří svedli více než jednoho partnera. Podobná nařízení však byla uplatňována nedůsledně a velmi selektivně. Přesto je třeba připomenout, že se jednalo o velké nebezpečí, ze kterého plynuly závažné hrozby.

Pracovní list 3 - PDF / 42 Kb