Ukázka textu III.
Revoluce, která z naší země vytvořila socialistickou republiku, pokračuje. Na počátku šedesátých let se v životě naší republiky znovu objevily velké těžkosti. Třetí pětiletý plán, zahájený v roce 1961, musel být zrušen. V průmyslu, v zemědělství i ve veřejném životě bylo třeba odstranit mnoho nedostatků, aby naše republika mohla přejít k výstavbě komunismu. Jednal o tom XII. sjezd KSČ (v prosinci 1962). V souvislosti s rozborem nedostatků došlo v roce 1963 k výměně některých vedoucích pracovníků. Místo Viliama Širokého se předsedou československé vlády stal Jozef Lenárt. V ČSSR konečně došlo i k rehabilitaci mnoha předních pracovníků, nesprávně odsouzených v padesátých letech. Cílem výstavby komunismu jsou nejen nové milióny tun oceli a uhlí, více masa a másla, statisíce aut a jiných výrobků; i když komunismus přináší nevídanou hojnost všech věcí, které lidé potřebují k životu, chce více – úplné osvobození člověka, a především jeho osvobození v práci. Za socialismu pracují lidé ještě proto, aby se uživili; v komunistickém řádu budou pracovat, poněvadž budou potřebovat radost z tvůrčí práce. Se zřetelem k tomu se zkracuje pracovní doba nutná k obživě, lidé dostávají volný čas k nejrůznější tvůrčí práci, mechanická a tělesně namáhavá práce postupně přechází na stroje a automaty. Komunismus znamená i úplnou rovnost mezi lidmi. Jak ukázal už Lenin, za socialismu zůstává ještě mnoho společenské nerovnosti. Lidé například dostávají za stejné zásluhy stejně, ale jeden má děti a druhý ne; nemají proto stejnou životní úroveň. Za socialismu jsou rozdíly prací různých lidí; někteří vykonávají tvůrčí, zajímavou práci, při které stále objevují něco nového, ale jiní musí po celá léta opakovat jednoduché úkony a nemohou proto v práci najít plné uspokojení. Jsou také rozdíly mezi městem a venkovem; zemědělská výroba je ještě pozadu za průmyslovou. Komunismus odstraní tyto i jiné rozdíly. Vymýtí nudnou práci a umožní všem lidem, aby se podle svých schopností stali inženýry, vynálezci, vědci, umělci nebo jinými tvůrčími pracovníky. Překoná rozdíl mezi městem a vesnicí a přinese venkovu život podobný životu v moderním městě. Aby se však těchto cílů dosáhlo, musí budovatelé komunismu vykonat obrovskou práci a překonat mnohé rozpory a překážky. I v naší vlasti potřebuje výstavba komunistické společnosti nová hrdinství v práci a ostatním životě. Budoucí československá komunistická společnost nedostane nic zadarmo a spoléhá i na vás, na novou, mladou generaci, která brzy nastoupí na různá pracoviště. Potřebujeme bystré a přemýšlivé hlavy, čestné a statečné lidi, kteří se nebojí přestavět staré a bojovat za nové, kteří jsou schopni bít se za pravdu, zápasit s překážkami a nedostatky. Ve velkých bojích zápasí lidstvo každý den o společenský pokrok. Revoluce, o které Marx mluvil jako o „lokomotivě dějin“, si energicky razí cestu naším stoletím. K jejím dalším úspěchům můžete přispět i vy, mladí občané Československé socialistické republiky. (BARTOŠEK, Karel: Dějepis pro 9. ročník ZDŠ, Praha, SPN 1967, s. 222n.) |
Možné otázky
- Jak se tento učebnicový text, který poprvé vyšel v roce 1963, staví k únorové „revoluci“ 1948 a k počátkům „budování socialismu“ v Československu v padesátých letech? Ukazuje tuto nedávnou minulost jen pozitivně, či připouští i negativa?
- Lze poznámky o „těžkostech“ a „nesprávně odsouzených“ vnímat jako kritiku komunistické ideologie? Kdo nese odpovědnost za tyto problémy? Špatná ideologie?
- Jakou roli přisuzuje učebnicí představený ideál komunistické společnosti člověku? Jaké hodnoty s lidským životem spojuje?
- Ukázka zdůrazňuje v souvislosti se smyslem lidského života motiv práce. Liší se toto pojetí práce od toho, jak ji jako hodnotu pojímá dnešní společnost? Nakolik takové pojetí práce odráží společenskou realitu šedesátých let?
- Přijde vám takové vymezení lidské existence dostačující? Jaké hodnoty, které mohou naplnit lidský život, text pomíjí?
- Jakou roli přisuzuje učební text žákům základní školy? Co se od nich očekává? O co učebnici jde? Co se mají žáci naučit?
- Jaké přesvědčovací strategie text využívá? Pokuste se některé označit, osvětlete, jak mohou, či mohly fungovat. Liší se od propagandistických postupů v textech z 50. let?
- Co je podle této otázky komunismus? Vypište si z textu klíčová tvrzení. Jak tyto významy souzní s naší dnešní představou o tom, co je komunismus?
- Co může člověk dle ukázky udělat pro to, aby se stal hrdinou, aby přispěl k boji o společenský pokrok?