Spiknutí Západu

  1. Čím se tento obraz Chamberlaina liší od ukázek Britská mobilizace a Chamberlain v normalizační perspektivě?
  2. V čem se těmto obrazům naopak podobá?

K setkání západních státníků v oblacích 27. září 1938 nedošlo. Západní vlády jednaly společně od 25. do 26. 9. a byl to především britský premiér Chamberlain, který přesvědčoval nejprve svůj vlastní kabinet a poté i své francouzské kolegy a který také všechny přesvědčil o nutnosti obětovat Československo. Celou ukázku můžeme považovat za doklad fungování mnichovského stereotypu o zrádném Západu, který cynicky zanechal své spojence na holičkách. Ukázka ilustruje životnost mnichovského mýtu i v současné popkultuře.

Zdroj: Masaryk, (2016, r. Julius Ševčík) 2:45 min.

Film zachycuje bouřlivý rok 1938, ve kterém Československá republika čelila rostoucímu tlaku ze strany nacistického Německa. Tento konflikt je vyprávěn z perspektivy Jana Masaryka, který tehdy působil jako vyslanec ČSR ve Velké Británii. Ambicí filmu je postihnout profesní i osobní tragédii Masaryka, jenž mnichovskou konferenci vnímá jako své osudové selhání, které jej uvrhává do hluboké deprese. Východisko nachází až v práci pro londýnský protinacistický odboj. Ve filmu je mnoho historických nepřesností, které ovšem nejsou diktovány ideologickou potřebou, ale uměleckou licencí.