Ukázka textu I.

Jak číst?

Rádi bychom ti několika slovy poradili, jak máš pracovat nad knihou. Protože pro člověka, který ještě mnoho knih nepřečetl a který třebas nikdy nestudoval, je těžší umět správně knihu číst, vyvarovat se nesprávného postupu a knihu, kterou přečte, si skutečně v hlavních rysech zapamatovat. Když si opatříš knihu, je dobře, aby ses informoval, alespoň stručně o tom, kdo knihu napsal, co je to za člověka, jak žil, kde pracoval a co ho vedlo k tomu, že knihu napsal. Nejsnadněji to zjistíš v čtenářském kroužku, kde si o tom můžete pobesedovat, a ten, kdo spisovatele zná, bude o něm vyprávět. Nebude-li nikdo z čtenářského kroužku znát autora, pak si vyhledej člověka ve vašem městě nebo vesnici, který by ti mohl o knize něco říct. Tak třeba na př. budeš studovat knihu „President Gottwald mládeži“, která se skládá z mnoha projevů, dopisů a statí. Abys mohl správně porozumět jednotlivým kapitolám v této knížce, musíš se podívat, kdy pres. Gottwald hovořil a vzpomenout si, jaká tehdy byla situace, ke komu hovořil, komu psal dopis, jak na př. tehdy vypadal Svaz mládeže. Jiný příklad: Jiráskova kniha „Proti všem“, proč Jirásek tuto knihu psal – protože bylo potřeba přiblížit všem prostým lidem hrdinskou revoluční historii našeho lidu, jak pečlivě Jirásek studoval v archivech život a boj tehdejších lidí ze starých rukopisů atd.

Číst musíš pozorně, ať čteš politický spisek nebo román. Nejdůležitější myšlenky v knize si zatrhávej obyčejnou nebo barevnou tužkou (ovšem tak, abys knihu nepoškodil a mohl značky vymazat). Je-li to politická kniha, promysli každý odstavec i každou kapitolu zvlášť, abys porozuměl autorovým myšlenkám. Je-li to román, odlož ho po přečtení několika kapitol a zamysli se nad tím, jak třeba jednají postavy románu, která z nich jedná správně, která začíná chybovat, která pomáhá svému národu, lidu, kdo je nezištným bojovníkem, kdo je krátkozraký, sobecký atd. Když knihu přečteš, zamysli se nad celým jejím obsahem. Znovu ji prolistuj, podívej se na myšlenky, které sis označil a udělej si nejdůležitější výpisky. U politických knížek hlavní myšlenky, citáty, smysly jednotlivých projevů, u románů pak několika větami co nejstručněji napiš si obsah, vystihni hlavní myšlenku a kritizuj události i lidi, zda jednali správně nebo nesprávně a řekni si, který z nich se ti nejvíce líbil, proč se ti líbil a jak bys ty sám v podobné situaci jednal. O knížce si potom pohovoř se svými přáteli. Budeš-li pracovat v kroužku, pověz tam všechny svoje dojmy, zhodnoť tam knihu. Ostatní ji budou hodnotit třebas jinak a ještě obohatí to, co tys třeba při čtení nepostřehl nebo opominul.

Jak získám Fučíkův odznak? (1949): s. 12-14.

Možné otázky

  1. V textu brožurky Jak získám Fučíkův odznak? se opakovaně hovoří o správném čtení a naopak o nutnosti vyvarovat se nesprávného postupu. Co v tomto pojetí vlastně znamená „číst správně“ nebo „číst nesprávně“? Co to vypovídá o komunistické kulturní politice, když takto vymezuje správné a nesprávné čtení?
  2. Brožura ÚV ČSM opakovaně zdůrazňuje kolektivní čtení literatury. Jaké důsledky má pro charakter čtenářské kultury, když se před čtením v soukromí preferuje vespolné čtení v kolektivu čtenářského kroužku? Jaké důsledky to má pro vnímání literatury?
  3. Dokázali byste z ukázky vyvodit, proč má socialistický člověk vlastně číst, k čemu dobrá kniha slouží?
  4. Text se snaží normativně definovat „správné čtení“. Čeho by se měl čtenář vyvarovat, aby nečetl špatně?
  5. Interpretace literatury bývá tradičně spojována s estetickými hodnotami, hovoří se dokonce o beletrii, tj. krásné literatuře. Dle klasických estetických teorií četl čtenář proto, aby byl krásou povznášen k vyšším hodnotám. Jak výše uvedený text přistupuje ke kráse a k estetickým hodnotám doporučené literatury? Jakou roli hrají estetické hodnoty při výběru a četbě literatury Fučíkova odznaku?

Možné odpovědi