Zatčení Jindřicha Jelínka
Žáci se seznamují s dobovým vnímáním atentátu na Heydricha a konfrontují tento dobový pohled s heroickou perspektivou této události, která se stala oficiálním rámcem vzpomínání. V úvodu analyzují heroickou perspektivu zosobněnou filmem Atentát, kterou pak následně srovnají s příběhem zatčení Jindřicha Jelínka. Příběh zatčení je podán skrze vzpomínku jeho ženy Ludmily, žáci tedy vnímají několik perspektiv. V závěru aktivity zpevňují získané porozumění skrze analýzu několika fotografií, které opět zosobňují různé vrstvy významu atentátu (Lidice, vynucené projevy loajality).
Didaktické cíle
- Žáci se seznámí s prožitkem heydrichiády a s dopady německých represálií na české obyvatele protektorátu.
- Žáci chápou torzovitost individuální vzpomínky a její nespolehlivost.
- Žáci rozumí, jak vnímala atentát na Heydricha česká populace v protektorátu.
- Žáci rozumí významu drobné odbojové činnosti (šíření letáků) a rizik, která s ní byla spojena.
- Žáci rozumí přídělovému systému, zásobování a černému trhu.
- Žáci rozumí genderové perspektivě pohledu na dějiny.
Časová náročnost
- Příprava učitele: 20–25 min.
- Práce ve vyučování: 40–45 min.
Seznam scén ze hry
A1.S0 Intro modulu
A1.S10b Stěhování Ludmily
A1.S1a Komiks Zatčení Jindřicha
A1.S1c Hra Odpověď gestapu
A1.S2 Hra Schovávání letáků
A1.S4 Hra Uklízení bytu
A1.S3a Rozhovor s Ludmilou Jelínkovou
Další materiály
Filmová ukázka 1: Důsledky atentátu: Atentát (1964, r. Jiří Sequens)
Filmová ukázka 2: Dopad atentátu: Operace Silver A (2007, r. Jiří Strach)
Fotografie 1: Fotografie kola parašutistů vystavená na Václavském náměstí (ČTK, 1942)
Fotografie 2: Fotografie zavražděných lidických mužů (ČTK, 1942)
Fotografie 3: Fotografie demonstrace na podporu protektorátní vlády (ABS, 1942)
Metodické podněty
První modelová hodina se snaží o vyvázání obrazu atentátu na Heydricha z heroického narativu. Expozici tématu představuje úryvek z filmu Jiřího Sequense z roku 1964 (filmová ukázka 1: Důsledky atentátu), který v mnoha ohledech tento typ vyprávění reprezentuje a který jej vlastně vytvořil. Poté co zarámujeme událost do historického času, seznámíme žáky s kontextem hry.
Samotný příběh Jindřicha Jelínka sledují žáci ve dvou fázích. V té první se dozvědí především o okolnostech jeho zatčení. Médiem je především interaktivní komiks, proložený navíc třemi hrami. Hry mají především aktivizační a motivační efekt – žáci jsou vtahováni do děje, zajímají se o Jindřichův příběh, hra „Uklízení bytu“ navíc seznamuje žáky s předměty denní potřeby a spotřeby. Další informace se žáci dozvědí z rozhovoru s Ludmilou. Ovšem Ludmiliny informace jsou dosti torzovité. Namísto systemizovaných konkrétních poznatků dostávají žáci nestrukturované emoce. Didaktický cíl považujeme za naplněný, uvědomí-li si žák limity pamětnického vyprávění, neúplnost a subjektivitu tohoto vyprávění. Analytická stránka cvičení je zaměřena na Ludmilino vyprávění – žák rozlišuje mezi tím, co ví, co si myslí, o čem vůbec nemluví. Využívá přitom jako referenční rámec úvodní zkušenost s heroickým vyprávěním o atentátu z roku 1964.
Jednotlivé závěry syntetizujeme formou řízeného rozhovoru. Vzpomínka Ludmily Jelínkové nám reprezentuje narativ českého obyvatelstva protektorátu sužovaného nacistickými represemi. Abychom rozvinuli a také zobecnili tuto perspektivu, zaměříme se v následných aktivitách na analýzu jednoho filmového obrazu a tří dobových fotografií.
V ukázce ze snímku Jiřího Stracha (filmová ukázka 2: Dopad atentátu) vidíme, jak mohly vypadat reakce obyvatel protektorátu. Ukázka ze soudobého snímku polemizuje s ukázkou z roku 1964, protože do heroických vzorců vyprávění vnáší nehrdinský strach a obavy „obyčejných lidí“. Na tuto ilustraci multiperspektivy navazuje analýza tří obrazů zachycujících ohlas atentátu: fotografie vystaveného kola odkazuje k výzvě, kterou nacisté učinili směrem k veřejnosti, fotografie popravených lidických mužů ilustruje mimořádnou vlnu teroru, která se po atentátu vzedmula, a fotografie demonstrace na podporu protektorátní vlády upozorňuje na převažující způsob adaptace na tento teror. Na každý z těchto obrazů se vážou konkrétní otázky, ovšem teprve jako celek vytváří kompozici, která představuje doplněk k příběhu Ludmily Jelínkové.
Cílem analýzy těchto obrazů není dospět k jednoznačnému morálnímu postoji vůči konformnímu jednání většiny obyvatel v období heydrichiády (ve stylu „bylo to pochopitelné“ nebo „bylo to odsouzeníhodné“), ale pouhá ilustrace perspektiv.
V rámci diskuse bychom měli zmínit i specifický kontext projevů loajality, které byly vynucovány okupační správou. Morálnímu hodnocení se ovšem nevyhneme, lze ovšem předpokládat, že jej budou do diskuse vnášet spíše samotní žáci a my je budeme spíše korigovat a moderovat.
Navržený postup
Fáze 1 cca 10 minut
Vysvětlení kontextu: cca 5 min.
• historický: výklad o protektorátu, o atentátu (použijeme klip Důsledky atentátu – motivační video vysvětlující důvody, ale i následky atentátu na Heydricha)
• Intro modulu (A1.S0) + kontext hry: Hráč pomáhá stěhovat babičku, přitom objevuje staré tajemství svého dědečka, který byl za války vězněn.
Rozdáme pracovní listy: upozorníme žáky, že informace získávají postupně.
Fáze 2 cca 10 minut
Expozice příběhu a zatčení Jindřicha
A1.S10b Stěhování Ludmily
A1.S1a Komiks Zatčení Jindřicha
A1.S1c Hra Odpověď gestapu
A1.S2 Hra Schovávání letáků
A1.S4 Hra Uklízení bytu
Dáváme prostor pro kolektivní rozhodování při hledání odpovědi gestapu a schovávání letáků. Žáci zaznamenávají své postřehy do pracovních listů.
Fáze 3 cca 10 minut
Rozšíření obrazu – rozhovor s Ludmilou.
A1.S3a Rozhovor s Ludmilou Jelínkovou – žáci formulují otázky
• Co se vlastně stalo? Shrňte dění v rodině Jelínkových v roce 1942
(žáci pokračují v práci s pracovním listem 1). Žáků se můžete například zeptat:
• Jak asi Ludmila hodnotila atentát na Heydricha a jeho význam pro tehdejší českou společnost?
• Co věděla, či nevěděla o Jindřichově ilegální činnosti?
• Co z jejích vzpomínek vyplývá o situaci v zásobování?
Snažíme se nechat rozhodovat v klíčových bodech žáky.
Žáci kompletují odpovědi do pracovních listů.
Fáze 4 cca 5 minut
Reflexe. Reflexe závěrů formou řízené diskuse.
Fáze 5 5–10 minut
Rozšiřující aktivity.
Filmová ukázka 2 (Dopady atentátu) – analýza filmového obrazu.
Fotografie 1–3 – analýza dobových fotografií.
• Jak reagovala na atentát česká společnost?
• Byl příběh Ludmily Jelínkové spíše výjimečný, nebo spíše typický?
• Jak bychom chtěli, aby společnost reagovala?
• Jak bychom reagovali my?
Materiály
Filmová ukázka 1: Důsledky atentátu: Atentát (1964, r. Jiří Sequens)
Filmová ukázka 2: Dopad atentátu: Operace Silver A (2007, r. Jiří Strach)
Fotografie 1: Fotografie kola parašutistů vystaveného na Václavském náměstí (ČTK, 1942)
Fotografie 2: Fotografie zavražděných lidických mužů (ČTK, 1942)
Fotografie 3: Fotografie demonstrace na podporu protektorátní vlády (ABS, 1942)
