Náměty

Náměty představují výukové jednotky realizované zpravidla v jedné, méně častěji ve dvou vyučovacích hodinách. Jde o kompozice jednotlivých výukových objektů, které do jednoho celku spojují určité vzdělávací cíle. V  námětech se zpravidla kombinuje několik žánrů: video, text, fotografie a karikatura.

Specifikem námětů je podrobný metodický komentář, který se snaží o důkladnou reflexi všech navrhovaných postupů. Námět je rozčleněn do jednotlivých fází podle typu činnosti (zadávání úkolu, řešení, reflexe úkolu), přičemž každá činnost je komentována. Komentáře orientují uživatele ke vzdělávacím cílům, a to v každé fázi (kroku) navrhovaného námětu. Cílem takto formulovaných námětů je vyvázat učitele z  orientace na mechanickou reprodukci učiva (látky) a směrovat ho k vnímání látky jako prostředku pro rozvoj žákovských kompetencí a vyšších kognitivních znalostí.

Každý námět je stavebnicí svého druhu, přičemž stavebními kameny jsou jednotlivé výukové objekty. Může tak posloužit nejen jako metodika do výuky, ale zároveň i jako návod, jak sestavovat své vlastní kompozice z materiálů v sekci Soudobé dějiny online.


Obrazy ideologie

Námět v rozsahu jedné vyučovací hodiny je založen na analýze série karikatur z časopisu Dikobraz z padesátých let 20. století, které odpovídají počátečnímu období studené války. Námět hodiny je postaven na výkladu a na samostatné práci studentů s jednotlivými obrazy.


Odsun ve filmu

Tento námět ilustruje posuny zobrazování vysídlení sudetských Němců z pohraničí v rámci divokého odsunu. Žáci sledují, jak je tato událost zobrazována v pěti ukázkách z filmů, které vznikly v rozmezí let 1952-2011.


Páskové a svazáci. Postoje mládeže v 50. letech

Námět se zaměřuje na srovnání dvou subkultur mládeže na začátku padesátých let. Žáci analyzují vzhled i hodnoty tzv. pásků (nonkonformních a spíše protirežimně zaměřených mladých lidí) a svazáků, kteří režim podporovali. Žáci pracují s dobovými i současnými filmovými obrazy, vzpomínkami pamětníků i karikaturami.


Obyčejní lidé. „Mlčící většina" v období tzv. normalizace

Námět je zaměřen na identifikaci různých postojů vůči normalizačnímu režimu ze strany několika sociálních skupin, nejprve tzv. „obyčejných lidí”, tj. občanů, kteří se chtěli vyhnout střetům s režimem ani ho aktivně nepodporovali, dále disentu a lidí žijících v prostředí undergroundu. Žáci identifikují hodnoty a životní strategie těchto skupin a srovnávají jejich kulturní vzorce.


Disent a „obyčejní lidé"

Námět se zaměřuje na poznání sociálního a kulturního prostředí opozičních skupin v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Žáci analyzují hodnoty a sociální praxi disentu a srovnávají je s hodnotami a životní praxí „obyčejných lidí”, tj. občanů, kteří se snažili udržovat odstup jak od režimu, tak od disentu.


Stereotypní obrazy Němců

Cvičení se zaměřuje na analýzu poválečných negativních obrazů Němců jako agresivní, „panské” rasy. Žáci analyzují tyto obrazy (filmové ukázky, karikatury) a uvažují o společenských souvislostech těchto obrazů.


Ideologické obrazy práce v 50. letech

Námět ilustruje ideologické motivy pronikající do popkultury padesátých let 20. století. Na příkladu několika filmových obrazů ukazujeme základní rysy komunistické ideologie a její variabilitu v různých žánrech (pohádka, komedie, drama). Vedle dobových ideologických obrazů z padesátých let pracují žáci i s kritickými obrazy z let šedesátých, které se vůči tomuto trendu vymezují.


Pracovní podmínky v 50. letech

Cvičení se zaměřuje na podmínky na pracovištích v padesátých letech. Žáci srovnávají reálnou podobu pracovního procesu s jeho ideologickým obrazem.


Legitimita politického násilí a případ bratří Mašínů

Téma politického násilí otevřeme srovnáním dvou případů útoku proti bezpečnostním složkám státu, první v období druhé světové války (obsazení četnické stanice v Přibyslavi 26. 10. 1944 a zabití tam přítomných četníků) a v padesátých letech (obsazení stanice SNB v Čelákovicích 28. 9. 1951 a zabití tam přítomného příslušníka SNB). Spíše než o vytváření velkých teorií půjde o zkoumání mezní situace a legitimity násilí. Dalším tématem budou mašínovské diskuse od sedmdesátých let 20. století do současnosti. O Mašínech bylo napsáno několik literárních textů (poslední a nejznámější v roce 2004), týkal se jich jeden díl normalizačního seriálu, vznikla divadelní hra, hudební skupina Závodní ovce o nich složila písničku. Jak efektivně využít všechny tyto popkulturní reprezentace Mašínů?


„Jiné" obrazy války - boxer

Námět pro jednu vyučovací hodinu je založen na obrazu boxera. Všechny reprezentace pocházejí z období druhé světové války nebo jsou do válečného období situovány. Z ukázek je patrné, že pomocí jednoho obrazu lze přinést velmi různorodá sdělení. Důležité pojítko mezi jednotlivými materiály je srozumitelnost obrazu boxera v několika různých významech. Tato srozumitelnost vychází z dobového kontextu, kdy box měl svůj přijímaný společenský význam. Účelem námětu je rozkrytí procesu, při kterém je k tomuto společenskému obrazu přidán nový kontext – obraz boxera, který je naplněn politickým nebo sociálním významem.


Husitství v kulturní paměti

Série tří námětů tematizuje význam husitství v české kulturní identitě a způsoby jeho ideologického přivlastňování ze strany nacionalismu a komunismu. Žáci sledují proměny toho, jak o bitvě u Lipan píší autoři učebnic v rozmezí let 1932-2004, srovnávají způsoby zobrazování Jana Husa a Jana Nepomuckého a všímají si, jak se (ne)proměňuje obraz Jana Husa od 19. století po současnost.


Dějiny ve škole - škola v dějinách