Husitství v kulturní paměti

Husitství patří stále k symbolickým centrům české kulturní paměti. Zdaleka proto nemusí být pouze jedním z témat středověkých dějin, ale lze jej využít i při výuce o formování novodobého českého národa nebo o kulturní politice v 19. a 20. století. Následující tři náměty pocházejí z aplikace Dějiny ve škole, která je kompletně přístupná v sekci Soudobé dějiny on-line.

Dva Janové v české kulturní paměti

Cílová skupina: ZŠ – 8. třída

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět – Dějepis

Časová náročnost: 45 minut

Cíle

  • Popsat. Žák popíše na konkrétním případě proces formování historického stereotypu – v tomto případě mýtus o umělosti kultu Jana Nepomuckého. Žák ví, v jakých historických souvislostech se tento mýtus formoval a jak dlouho přežíval.
  • Analyzovat. Žák analyzuje důvody formování mýtu o Janu Nepomuckém a srovná podobu mýtu z konce 19. století a z poloviny 20. století.
  • Porozumět. Žák porozumí důvodům formování mýtu, ví také, že mýtus přežíval do poloviny 20. století.
  • Hodnotit. Žák formuluje hypotézy o přežívání mýtu do poloviny 20. století. Žák hodnotí mýtus Jana Nepomuckého z hlediska naší současnosti. Žák formuluje hypotézy o dopadu mýtu Jana Nepomuckého na současnost.

Komentář

Toto cvičení doporučujeme zařadit do tématu formování moderního českého národa. Jeho tématem je vznik nepomucenské „kontralegendy“ v 19. století a její přežívání ve století dvacátém. Logicky ovšem zasahuje i do událostí středověku (historický Jan z Pomuku) a baroka (vznik nepomucenského kultu), vydáváme se tak z 19. století oběma směry, jak do středověku, tak do současnosti. Na příkladu mýtu o Janu Nepomuckém demonstrujeme žákům princip historické paměti, která programově využívá minulost pro aktuální politické a společenské potřeby, a konfrontujeme ji s historickou vědou, jež se snaží o objektivní přístup k minulosti. Cvičení je založeno na rozšiřování perspektivy. Žáci dostávají postupně nové a nové informace, které jim umožní počáteční obraz Jana Nepomuckého precizovat a schematický popis „zahušťovat“.

Odkaz do aplikace


Obrazy Jana Husa

Cílová skupina: ZŠ – 8. třída

Vzdělávací oblast : Člověk a společnost – Dějepis

Časová náročnost: 30–40 minut

Cíle

  • Dekódovat výrazové prostředky v ikonografických a audiovizuálních dílech – žák analyzuje dílčí prvky v jednotlivých reprezentacích, rozumí jejich smyslu a dovede je popsat.
  • Ilustrovat, analyzovat a porozumět historickým stereotypům v české kulturní paměti, ukázat kontinuitu obrazu Husa v 19., 20. a 21. století – demonstrovat trvalost obrazu (stejný obraz v období monarchie, komunistické diktatury i v současnosti) – žák si pamatuje dominantní způsob vyprávění o Janu Husovi, dokáže si i odvodit, jaké důsledky to má pro obraz (katolické) církve.
  • Získání distance vůči „velkým vyprávěním“ – žák si uvědomuje, že ve vyprávění o minulosti se často pouze recyklují starší postoje.

Komentář

Cvičení směřuje k identifikaci stereotypů vyprávěných o Husovi a k ilustraci kontinuity podoby tohoto obrazu, tedy skutečnosti, že obraz Husa v české kulturní paměti se v zásadě od 19. století neměnil. Nejde ovšem pouze o Husa, ale také o obraz církve, která tvoří přirozený doplněk Husovy figury. Východiskem je v tomto případě Brožíkův obraz z 19. století, který se pak formou citací objevuje i ve filmových obrazech 20. a 21. století. Žáci analyzují význam jednotlivých prvků v těchto obrazech i kompozice jako celek a analyzují i vztah jednotlivých obrazů mezi sebou. Na základě této analýzy pak formulují závěry o podobě, původu a trvanlivosti vzpomínkové figury Jana Husa. Námět je založen na detektivní práci – žáci odhalují jednotlivé vrstvy husovské vzpomínkové figury, aby nakonec zjistili, že je životná dodnes.

Odkaz do aplikace


Proměny bitvy u Lipan

Cílová skupina: Gymnázium – kvinta / I. ročník čtyřletého studia

Vzdělávací oblast: Člověk a společnost – Dějepis

Časová náročnost: 45 minut

Cíle

  • Analýza. Žák analyzuje jednotlivé texty a rozumí jejich obsahu.
  • Porozumění. Žák chápe, že obraz dějinné události se v čase proměňuje. Žák rozumí specifiku učebnicového textu jako dobového, státem garantovaného obrazu dějin.
  • Hodnocení. Žák formuluje svůj názor na státem garantované obrazy dějin, zvažuje přitom i další zdroje, které formují představy o dějinách.
  • Spolupráce a organizace. Žáci se učí spolupracovat ve skupině, plánují si čas, aby stihli všechny úkoly.

Komentář

Žák srovnává způsob zpracování lipanské bitvy v několika učebnicích dějepisu používaných v letech 1932–2005. Námět se zaměřuje na proměnu obrazu dějin (bitvy u Lipan) ve školní praxi. Z těchto důvodů není primárně hodina orientována na faktografickou znalost (husitské frakce, politický vývoj 1419–1434, okolnosti bitvy), ale na proměnu zobrazování bitvy ve výukových textech. Cílem cvičení je upozornit žáky na proměny interpretace historie v závislosti na dobovém společenském a politickém kontextu, tedy jejich porozumění skutečnosti, že státem organizovaný a garantovaný výklad minulosti závisí na společenském kontextu, na konkrétní podobě státu, který výklad garantuje. Cvičení upozorňuje na nutnost přistupovat k textům o minulosti, včetně těch normativních, kriticky.

Odkaz do aplikace