Vzdělávací instituce a projekty

Výuka moderních dějin, ale i dějepis obecně zaznamenávájí v poslední době zvýšenou vlnu zájmu. Ve státním i neziskovém sektoru vzniklo mnoho projektů, jež si kladou za cíl inovovat výuku dějepisu. Učitelé mají k dispozici jak komplexní metodiky, tak jednotlivé náměty do hodiny. Rádi bychom zde nabídli přehled těch nejzajímavějších institucí a projektů, se kterými rádi spolupracujeme.

 


 

Centrum současného umění – DOX je největší nezávislá instituce zaměřená na současné umění v České republice. Jde o galerii propojující výtvarné umění, literaturu, performing a architekturu, ale také o prostor pro kritickou veřejnou diskusi o zásadních tématech. Prostřednictvím výstav současného umění, představení a nejrůznějších akcí, jako jsou diskuse, čtení, workshopy, koncerty, promítání filmů či vzdělávací programy, zpracovává DOX témata a problémy, které utvářejí dnešní svět. 

Od roku 2014 pořádáme v DOXu letní školu pro učitele, spolupracovali jsme i na některých výstavních projektech, např. Skvělý nový svět (2015) nebo Big Bang Data (2017).


Archiv České televize shromažďuje ve svých sbírkách velké množství audiovizuálního a spisového archivního materiálu, který svým charakterem a trvalou kulturní hodnotou podává významné svědectví o době, ve které vznikl, a může tak sloužit pro potřeby jak laické, tak odborné veřejnosti. Česká televize poskytuje veřejnoprávní služby v rámci České republiky všem občanům, s tím souvisí její povinnost podílet se na rozvíjení a poskytování audiovizuálních služeb pro veřejnost v rámci vysílání a s postupující digitalizací i zpřístupňování archivu. V souvislosti s tím vznikl unikátní projekt historického TV programu 1968, který má sloužit jako nástroj umožňující zpřístupnění archivních materiálů jako součásti národního kulturního dědictví. Interaktivita programu umožňuje jeho využití v rámci edukačního procesu ve školách. V rámci projektu Toto100letí vznikly ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů náměty do vyučovacích hodin sestavené do tematických celků.


 

Český rozhlas je jediným českým veřejnoprávním rádiem a zároveň největším a nejposlouchanějším u nás. S Českým rozhlasem spolupracujeme na projektu HistoryLab, přičemž spolupráce probíhá na více úrovních. HistoryLab byl jednak medializován v rozhovorech a pořadech na celoplošných stanicích Radiožurnál, Plus či Vltava, jednak probíhá přímá spolupráce mezi HistoryLabem a archivem Českého rozhlasu. Rešeršní oddělení ČRo dohledává pro HistoryLab zvukové i obrazové archivní materiály, které se posléze stávají součástí cvičení. Jedná se o mnohaletou a osvědčenou spolupráci, nahrávky z archivu ČRo se nacházeji v přibližně desetině všech cvičení v aplikaci a některá cvičení vytvářeli přímo zaměstnanci ČRo.


 

Historické dílny jsou sérií workshopů, jež si kladou za cíl vytvořit kreativní dialog mezi učiteli, studenty a dalšími zájemci o výuku minulosti. Dílny se zaměřují na aktuální historickou paměť a promýšlejí její možné zapojení do dějepisné výuky. Hledání přiléhavých otázek, jež minulost aktualizují, je jedním z jejich hlavních cílů. Témata jednotlivých dílen se koncentrují na různé druhy médií, jejichž prostřednictvím vstupuje historie do veřejného prostoru a utváří sdílenou paměť.

Historické dílny navazují na konferenci Škola vs. paměť? Konflikt, identita, soužití (střední Evropa), jež se uskutečnila v Praze na podzim 2014. Pod názvem Historická dílna: dějiny hravě jsou akreditovány MŠMT jako vzdělávací kurz pro učitele. Na přípravě se podílejí studenti magisterského a doktorského studia historie na FF UK v Praze ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů a Ústavem českých dějin FF UK.


Institut Terezínské iniciativy propojuje ve svých vzdělávacích projektech témata holocaustu a moderní historie lidských práv s dějinami Židů a Romů na území České republiky. V rámci historického výzkumu hledá nosné příklady, na kterých efektivně demonstruje, jak fungovala či nefungovala tolerance a respekt ve vztazích většinové společnosti a jednotlivých národnostních, etnických či náboženských menšin. Důležitou součástí vzdělávacích programů je vytvoření bezpečného prostředí pro otevřenou diskusi o náročných tématech předsudků a projevů netolerance ve společnosti. ITI nabízí akreditované semináře pro pedagogy a další pedagogické pracovníky, programy pro žáky a studenty a účastníky volnočasových aktivit, vzdělávací soutěž Jom ha-šoa, provozuje vzdělávací portál www.holocaust.cz.

Portál Moderní dějiny.cz - www.moderni-dejiny.cz - vznikl v roce 2009 jako odpověď na časté stížnosti českých učitelů dějepisu, kteří postrádali kvalitní výukové materiály, okomentované a uspořádané prameny, odborné studie či příklady dobré praxe pro výuku dějin 20. století. Portál nabízí uživatelům prostředí, ve kterém mohou jednoduše získávat metodické a pramenné materiály pro dílčí historická témata, fenomény či období 20. století. Moderní dějiny.cz rovněž nabízí možnost reagovat na uveřejněné příspěvky a hodnotit je. Aktivní uživatelé, kteří sami vytvářejí inspirativní materiály, se mohou stát po dohodě s redakcí spolutvůrci obsahu portálu a rozšířit tak stávající řady přispěvatelů.

 

Muzeum romské kultury bylo založeno v roce 1991 z iniciativy romských intelektuálů jako nevládní nezisková organizace, od roku 2005 je státní příspěvkovou organizací Ministerstva kultury ČR. V evropském kontextu jde o unikátní instituci, která globálně dokumentuje kulturu Romů a Sintů, respektive mnoha různých romských subetnických skupin a komunit. Sbírka muzea je zapsána v Centrální evidenci sbírek, obsahuje přes 28 000 sbírkových předmětů, je členěna do 4 podsbírek a v rámci nich do 13 sbírkových fondů (mj. tradičních řemesel a profesí, typů obydlí, vybavení interiéru, oděvu a šperku, výtvarného umění, písemného materiálu, audio, foto a videodokumentace, knihovny či ohlasů kultury Romů v kultuře majoritní). Nedílnou součástí instituce jsou edukační programy pro nejrůznější věkové skupiny (jak v prezenční formě, tak i online). Muzeum chce být prostorem pro setkávání kultur, chce otevírat cesty ke kořenům romské identity a chce přispívat k toleranci a vzájemnému porozumění. 

S Muzeem romské kultury jsme v roce 2019 společně uspořádali seminář na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku zaměřený na vzdělávání na místech historických tragédií. Jsme také součástí přípravné skupiny vznikajícího Památníku.

Vzdělávací portál My jsme to nevzdaliwww.myjsmetonevzdali.cz – představuje pro kreativního učitele zdrojovou databázi s množstvím materiálu, který lze použít v hodině jak pro ilustraci vykládané látky, tak pro otevírání širších debat nad tématy, která s sebou přinášel život ve 20. století. Vychází z autentických nahrávek vzpomínek pamětníků, které dokumentuje a zpracovává nezisková společnost Post Bellum. Portál obsahuje více než 50 hodin svědectví v krátkých, srozumitelných a pro výuku vhodných ukázkách, dobové fotografie, rozhlasové dokumenty s pamětnickými výpověďmi Příběhy 20. století, autentické záznamy Československého rozhlasu i pracovní a metodické listy. Ty pracují s komiksovým zpracováním příběhů pamětníků z knihy Ještě jsme ve válce, kterou Post Bellum vydalo v roce 2011.


V Národním muzeu jsou pro školy připraveny edukační programy pro všechny věkové kategorie a všechny typy škol. Přístupnou formou jsou žáci a studenti seznamováni s činností muzea a sbírkovými předměty, které jsou hmotnými doklady odkazu lidské společnosti a její historie. Lektorované programy tematicky navazují na rámcové vzdělávací programy a přispívají neformálním způsobem k osvojení probíraného obsahu a k upevnění klíčových kompetencí. Edukační programy v Národním památníku na Vítkově provází žáky hlavními mezníky dějin českých zemí v průběhu 20. století od vzniku Československa přes druhou světovou válku, období komunismu až po sametovou revoluci. Více informací naleznete na http://www.nm.cz/Pro-skoly/Uvod-pro-skoly/.

S Národním muzeem spolupracujeme na projektu Muzeum dělnického hnutí v 21. století jedním z jeho výstupů byla na podzim 2020 výstava ReporTvář Julia Fučíka. Součástí edukačních programů v nových expozicích Národního muzea bude digitální aplikace HistoryLab, kterou vyvíjíme s řadou partnerů.


Židovské muzeum v Praze v partnerství s Institutem Terezínské iniciativy se na počátku roku 2011 stalo řešitelem projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0089 Tvorba výukových materiálů a zavádění výukových programů k dějinám Židů ve 20. století. Cílem projektu je vytvořit výukové materiály o dějinách Židů v českých zemích ve 20. století. Obsáhlá publikace, jež je výsledkem tříleté práce týmu projektu Naši nebo cizí? je nyní k dispozici pro využití ve školách. Přináší řadu nových pohledů, informací a podnětů pro výuku o moderních židovských a českých dějinách. Obsahuje texty a dokumenty ke klíčovým tematickým oblastem projektu, orálněhistorickou publikaci s rozhovory s pamětníky a metodické materiály. Velká část obsahu je k dispozici online ke stažení.

Posláním Památníku Lidice je péče o trvalé uchování vzpo-mínky na vyhlazení obce Lidice a utrpení jejích občanů, kteří se dne 10. června 1942 stali obětí nacistického násilí, a za-chování jména obce Lidice jako celosvětového symbolu obětí válečných zločinů. Novodobá historie památníku započala v roce 2001. Prioritou bylo obnovení péče o historické objekty a areál národní kulturní památky, jež byla v porevolučních letech zanedbána. Dnešní Památník Lidice, není jen smutná historie, ale i bohatá současnost zaměřená především na mládež, studenty a pedagogy. Široká nabídka vzdělávacích seminářů pro pedagogy, přednášek a programů od MŠ až po žáky SŠ, soutěží, projektů, doprovodných programů k výstavám, výtvarných dílen pro děti to vše již řadu let k náplni činnosti Památníku Lidice neodmyslitelně patří a je zárukou trvalého zájmu mladé generace o toto významné místo naší moderní historie. Více na: www.lidice-memorial.cz, nebo zde.

Od roku 1993 pracuje v rámci Památníku Terezín vzdělávací oddělení, které realizuje speciální edukační projekty, jejichž cílovými skupinami jsou zejména mládež a pedagogové. Hlavní náplní jeho činnosti je především pořádání jedno a vícedenních vzdělávacích seminářů pro žáky, studenty a pedagogy se zaměřením na roli Terezína v době nacistické okupace, na holokaust, problematiku antisemitismu, rasismu, nebezpečí nacistické ideologie a intoleranci ve společnosti vůbec. Dalšími aktivitami vzdělávacího oddělení jsou tvorba vzdělávacích materiálů nabízených českým pedagogům k výuce na školách, vedení školních prací studentů českých škol, pořádání výtvarných a literárních soutěží, vydávání čtvrtletníku Zpravodaj Památníku Terezín, jiná publikační činnost apod. Bližší informace naleznete na http://www.pamatnik-terezin.cz/cz/vzdelavani.

Příběhy našich sousedů – pololetní projekt pro žáky osmých a devátých tříd základních škol, který organizuje nezisková společnost Post Bellum po celé České republice. Projekt je realizován vždy v úzké spolupráci s konkrétní radnicí či obecním úřadem a místními školami. Osmáci a deváťáci se s pomocí svých učitelů a koordinátora projektu na půl roku stávají dokumentaristy. S kamerou či diktafonem v ruce zaznamenávají vyprávění lidí, kteří vzpomínají na svůj život ve 20. století. Úkolem dětí je pak natočené vzpomínky zpracovat do uceleného životního příběhu, vyrobit rozhlasovou reportáž či krátké video a svou práci pak představit veřejnosti na slavnostní prezentaci. Více na www.pribehynasichsousedu.cz.


 

Stálá konference asociací ve vzdělávání (SKAV) je dobrovolné seskupení pedagogických asociací, programů a občanských sdružení usilující o podporu a ochranu progresivních změn ve vzdělávání a o zprostředkování výměny názorů mezi pedagogickými iniciativami, neziskovým sektorem, státní správou, samosprávou a veřejností. Oddělení vzdělávání ÚSTR je do SKAV zapojeno jako přidružený člen a jeho zástupce se účastní porad s ním spojené iniciativy Úspěch pro každého žáka. Převážně prostřednictvím tohoto zapojení sledujeme a zhodnocujeme informace o formování tzv. středního článku v rámci vzdělávací Strategie 2030+.


Zážitkové workshopy – multimediální workshopy pracující s tématy 20. století pro žáky a studenty připravili metodici z neziskové organizace Post Bellum. Účastníci se na nich seznamují nejen s historickými reáliemi minulého století, ale jsou vedeni k hlubšímu zamyšlení nad jejich příčinami a následky a také k vcítění se do dilemat lidí konfrontovaných s režimy minulého století. Workshopy využívají prvky výchovné dramatiky a zážitkové pedagogiky a pracují se vzpomínkami pamětníků zaznamenanými na portále Paměť národa. Jsou určeny žákům a studentům základních i středních škol, nabízíme i workshop pro učitele a studenty pedagogických oborů, který je obohacen o metodologickou část, ve které jsou představeny použité metody. Tématy jsou například kolektivizace, občanská práva či cenzura a samizdat. Více na https://www.postbellum.cz/co-delame/workshopy/


Živá paměť - http://www.zivapamet.cz - Vznik společnosti byl iniciován samotným průběhem procesu odškodnění z titulu nucených a otrockých prací během 2. světové války. Realizací plateb z prostředků německé nadace "Připomínka, odpovědnost a budoucnost" byl pověřen Česko-německý fond budoucnosti, který za tímto účelem zřídil v roce 2000 Kancelář pro oběti nacismu. Přes 120 000 osob zaslalo žádosti a zároveň i doklady o perzekuci během 2. světové války. Vznikla tak unikátní sbírka originálních dokladů úřední i osobní povahy, fotografií a osobních výpovědí. Právě za účelem zachování, rozšíření a zpracování tohoto jedinečného archivu založili pracovníci Kanceláře pro oběti nacismu obecně prospěšnou společnost Živá paměť. Naším cílem je pečovat o společné vzpomínkové dědictví osob pronásledovaných během 2. světové války. Chceme již stávající archiv rozšiřovat i o další materiály, badatelsky jej zpracovávat a informovat o výsledcích naší činnosti odbornou i laickou veřejnost. Dále si klademe za cíl poskytovat sociální a poradenské služby osobám pronásledovaným totalitními režimy, zejména pak obětem fašismu a nacionálního socialismu.