ZŠ

První třída

Otázky Komentář Zdroj

  1. Připomeňte si svůj první školní den a porovnejte jej s ukázkou. Co bylo jiné? A co stejné?
  2. Požádejte některého z pamětníků, kteří chodili do školy před rokem 1989, aby vám vyprávěl o svém prvním školním dnu. Co si zapamatoval? V čem se jeho vzpomínky liší od ukázky a v čem a v čem se v ní shodují?
  3. Vysvětlete pojem „beztřídní společnost“.
  4. Proč bylo podle vás pro učitelku Hajskou důležité vědět, jaká povolání vykonávají rodiče jejích žáků?

Nástup do první třídy základní školy patřil (a dodnes patří) mezi důležité přechodové rituály moderní doby. V ukázce třídní učitelka Hajská uvádí prvňáky do reality socialistické školy. Pomůcky jsou zdarma, sešity a učebnice je třeba úhledně obalit, při vyučování se nelze volně pohybovat po třídě. Nezbedná veverka je zaplašena, nezbední žáci (Jirka Oliva a Pepík Hrdina) napomenuti a „prověřeni“ z hlediska sociálního původu.

My všichni školou povinní (1984, r. Ludvík Ráža)

Seriál Ludvíka Ráži zachycuje atmosféru socialistické školy. Sledujeme v něm životní příběhy žáků, učitelů i rodičů, které spojuje příslušnost k jedné škole. Pro seriál je charakteristická důkladná psychologizace postav propojených složitou sítí sociálních vztahů, které se často ocitají v mezních situacích. Mladý nastupující učitel Karfík je konfrontován s realitou školní profese, poznává zkušeného a oblíbeného kolegu Lamače, nevyrovnanou učitelku Hajskou, navazuje vztah s aktivní pionýrskou vedoucí Janou – Rážovy postavy dodnes představují ucelenou typologii učitelů, učitelek a potažmo žáků, do nichž si diváci mohou promítnout vlastní prožitek základní školní docházky. Seriál celkem přesvědčivě vykresluje dobové prostředí a vývojové tendence československé společnosti a školství začátku 80. let, např. fungování školy, pionýrského oddílu a základní organizace KSČ, rodičovské schůzky, feminizaci školství, rozpad rodiny nebo nedostatkové zásobování.

ZŠ