Kádrování Ovládání Obrazy normalizace

Politické postoje

Otázky Komentář Zdroj

  1. Jaký význam má pro ředitele režisérovo odvolání?
  2. Ředitel zdůrazňuje formálnost celého kroku, myslet si může režisér, co chce. Myslíte, že to odpovídá historické realitě?
  3. Jak byste na základě této scény popsali situaci v Československu na počátku 70. let?

Ukázka z filmu Zemský ráj to napohled zachycuje jeden z mnoha rozhovorů, jak mohly probíhat na počátku 70. let. V tomto dialogu se odráží duch nastupující normalizace. Po režisérovi („kulturní fronta“ patřila mezi největší podporovatele pražského jara a také byla nejvíce postižena – z KSČ bylo vyloučeno nebo vyškrtnuto 56 % kulturních pracovníků) chce jeho nadřízený formální prohlášení o „pomýlení“, tedy symbolické odvolání jeho názorů na pražské jaro. Režisérovo odmítnutí vede ke konfliktu, který ústí až v jeho infarkt. Následně je naznačeno, že prověrky budou pokračovat. Celá scéna má symbolický charakter: zásadový režisér končí v nemocnici a jeho nadřízený je bezskrupulózní kariérista, který oddanost ideálům ani nepředstírá a vyžaduje pouze formální „prohlášení o věrnosti“. Ukázka vystihuje ducha nastupující normalizace. Lze ji tak využít kromě stránky informační i k diskuzi o mezích pragmatismu, případně idealismu, ve vypjatých životních situacích.

Zemský ráj to napohled (2009, r. Irena Pavlásková)

Film Ireny Pavláskové je dalším příspěvkem do série děl snažících se zachytit atmosféru a události 70. let. Příběh je vyprávěn z perspektivy matky dvou dcer, která se setkává s několika muži střetávajícími se s tehdejším režimem. Problematika života v socialistickém Československu je zde nazírána z pohledu kulturních elit (dramatici, režiséři apod.), které svým způsobem čelí tlaku režimu. Postavy disidentů vystupují z politických škatulek díky svému vztahu k ústřední hrdince v podání Vilmy Cibulkové. Autorkou scénáře je Tereza Boučková.

Kádrování Ovládání Obrazy normalizace