Politická spolehlivost
Ukázka ze seriálu Sanitka nám přibližuje problematiku zákulisního jednání při schvalování účasti doktorů na zahraniční konferenci v Kodani. Ukázka má dvě části. V první mluví v zákulisí doktor Jandera (Jaromír Hanzlík) s ředitelem záchranné služby (Josef Vinklář). Tématem jejich rozhovoru je potvrzení druhého doktora na seminář v Kodani. Navrhovaný doktor Mádr je zde problematizován s ohledem na svou závadnou politickou minulost, nikoli jako odborník. Ředitel zde odmítá nést plnou zodpovědnost a přenechává rozhodnutí na kolektivní jednání v kruhu stranické organizace. Jednání organizace je druhou částí ukázky. Zde je návrh dále rozebírán a řešen. Opětovně se jako hlavní problém ukazuje politicky závadný kádrový profil doktora Mádra. Přestože padají různé argumenty pro jeho vyřazení, je nakonec rozhodnuto o hlasování, zda doktora Mádra vyslat. Na příkladě této ukázky je možné demonstrovat politizaci rozhodování, tento fakt je v klipu dobře umocněn tím, že předmětem debaty je odborný seminář. Navrhovaný doktor je nezpochybnitelnou kapacitou, nejde ovšem o jeho profesní vlastnosti, ale politickou minulost. O kariéře člověka tak rozhodují kolegové doktoři i pomocný personál, profesní stránka je v pozadí. V případě prvního jména je vše jasné, jednohlasně je schválen doktor Jandera (Jaromír Hanzlík). Hlubší debata se strhne o druhé jméno. Zde je navržen doktor Mádr, nezpochybnitelný odborník, ale s politickým škraloupem z minulosti (bojoval za války v řadách RAF). V průběhu celé debaty je poukazováno na minulost a politicky nepřijatelné postoje doktora Mádra, ty však nejsou nikterak konkretizovány. Místo jasných argumentů proti vyslání odborníka vystupují obecná klišé o nedůvěře, povýšeném chování a ublíženosti. Ukázka je uměle dramatizována s cílem poukázat na neustálou nutnost jasných politických postojů. Výsledné jednání vyjde pozitivně pro doktora Mádra, ale argumenty použité jeho zastánci protistranu nikterak nepřesvědčily. Scénu lze použít k ukázce možného jednání o profesních otázkách v průběhu normalizace, kdy erudice nehrála vždy roli a kdy byl důležitý politický profil a minulost daného člověka.
Sanitka (1984, r. Jiří Adamec) |
