Podoby sociálního vzestupu
Řidič sanitky Roman Jáchym (Jaromír Hanzlík) z populárního seriálu Nemocnice na kraji města opakovaně usiluje o přijetí na lékařskou fakultu. I přesto, že mu s přípravou na přijímací zkoušky pomáhal primář Sova (Ladislav Chudík), Jáchym opětovně u zkoušek neuspěl. Stěžuje si matce a sám přičítá neúspěch na vrub nedostatečné protekce. Nechtěl po primáři, aby ho „doučoval“, ale aby se za něj přimluvil. V napjaté scéně je naznačena sociální hranice mezi „nafoukanými kretény“ lékaři a nižším zdravotnickým personálem. Otázkou zůstává, čím je tato hranice vyznačena, zda sociální uzavřeností lékařské komunity, do níž nelze bez protekce proniknout, jak tvrdí Jáchym, či jen nedostatkem talentu, jak vysvítá z podtextu celé scény. Žáci mohou promýšlet celkové vyznění ukázky. Je vůči povýšenosti lékařů a praxi protekce skutečně kritická, nebo tuto kritiku socialistické společnosti naopak bagatelizuje s odkazem na to, že výtky protekcionismu a elitářství účelově používají ti, kteří jen omlouvají vlastní neschopnost? Skutečně talentovaným je společnost otevřena a Jáchymův neúspěch je jen důsledkem toho, že by měl zůstat řidičem sanitky. Zkoušky tedy dopadly tak, jak měly, neboť Jáchym nepatří k těm, kteří jsou vedeni touhou pomáhat druhým, touží jen po lepším sociální postavení a tato motivace je (nejen v intenci seriálu) špatná. Nemocnice na kraji města (1977, r. Jaroslav Dudek) |
