StB Ovládání Represe Obrazy normalizace

Obraz StB

Otázky Komentář Zdroj

  1. Proč je pan Louka u výslechu? Jak „vážného“ provinění se dopustil?
  2. Jak byste popsali strategii, kterou při výslechu pan Louka zvolil? Je tváří v tvář účinná na oba typy vyšetřovatelů?
  3. Jaké dojmy ve vás vyvolává takto zobrazený výslech? Přijde vám toto zobrazení realistické?

Státní bezpečnost se zformovala jako mocenská opora komunistického režimu, vyšetřovatelé zpočátku používali vůči zadrženým různé metody výslechu včetně násilí a psychického týrání. V pozdějších letech představoval hlavní zbraň vyšetřovatelů soustavný tlak a množství informací získaných od informátorů a spolupracovníků StB, přispívající při přímé konfrontaci ke zlomení podezřelého a jeho následnému přiznání. Pan Louka (Zdeněk Svěrák) je povolán k výslechu na Státní bezpečnost, aby vysvětlil okolnosti svého nenadálého sňatku a manželčiny následné emigrace. Ve filmové reflexi z poloviny 90. let vyznívá celý výslech poměrně nevinně, až komicky. Scéna tak na jedné straně upozorňuje na represivní potenciál režimu (prostředí, nátlak), na straně druhé však příslušníky represivních sborů vykresluje jako amatéry.

Kolja (1996, r. Jan Svěrák)

Kolja je malý ruský chlapec, kterého proti své vůli vyženil starý mládenec, jehož hraje Zdeněk Svěrák. Nestačí, že mezi těmito dvěma postavami stojí kulturní i věková bariéra. Na své cestě ke vzájemnému sblížení musí oba překonávat i řadu problémů, které před ně klade realita Československa pozdních 80. let. Za tento snímek získali Jan a Zdeněk Svěrákovi zatím jediného Oscara pro samostatnou českou kinematografii. Snímek vznikl jako reflexe života v 80. letech, proto i vážné dobové souvislosti, jako je okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy nebo výslech na Státní bezpečnosti, vyznívají v podstatě komicky, jen s lehkým nádechem tragiky. Film tak ilustruje vzpomínkovou kulturu 90. let 20. století.

StB Ovládání Represe Obrazy normalizace