Obraz disidenta
Ukázka je jedním z existujících obrazů disidenta, které se objevují v současné kinematografii i společnosti. Pavel je zachycen jako prominentní disident – intelektuál, necharakterizují ho dlouhé vlasy a život na okraji společnosti, je to distingovaný literát obklopený starožitnostmi, který svoji činnost a apel orientuje do zahraničí. V ukázce je částečně reprodukován obraz disidenta, který se prosadil v českém prostředí po roce 1989 – disident jako člověk, který si dokázal uchovat morální kvality, nemluví přímo o politické situaci, ale je spíš stoupencem tzv. „ nepolitické politiky“ (V. Havel), vyjadřuje se o obecných etických principech. Hereckým ztvárněním se však tento stereotyp v tomto případě problematizuje – z Pavla máme pocit, že jeho projev je stylizovaný, vypočítaný na efekt, že se jedná spíše o mediální rutinu. Ukázka (jako konečně celý film) naznačuje, že tento disident byl oblíbencem zahraničních médií a spíše se stylizuje do role pronásledovaného. Film se v tomto ohledu snaží problematizovat interpretaci československého normalizačního disentu, je ale zajímavé sledovat, že při tom opakuje stereotypní předpoklady, které naopak vytvářel komunistický režim. Pouta (2009, r. Radim Špaček) |
