Metody StB: nabídka
Pro mnoho zatčených nebyla vazební věznice místem, kde se rozhodovalo o jejich vině nebo nevině z pohledu tehdejších zákonů. Věznice se pro ně stala osobní zkouškou jejich charakteru. Náročné výslechy, zmanipulovaná obvinění a důkazy, izolace od rodiny, to vše vytvářelo prostředí velmi náročné na psychiku, jejímž vedlejším, a v případě nedostatku důkazů i hlavním cílem bylo zlomit vyšetřovanou osobu. Tímto způsobem přistupovala k vězeňské zkušenosti i Eva Kantůrková ve svém románu Přítelkyně z domu smutku. V ukázce vyšetřovatelé staví obviněnou před rozhodující dilema. Hájila se úspěšně a k její trestné činnosti bylo možné shromáždit jen nepřímé důkazy. Vyšetřovatelé se proto snaží racionálně apelovat na její smysl pro svobodu a požadují podepsání prohlášení, které by však mohlo být vnímáno jako přiznání protistátní činnosti. Přítelkyně z domu smutku (1992, r. Hynek Bočan) |