Hlas Ameriky
Klíčová scéna filmu Pupendo zachycuje okamžik, kdy na přátelském posezení jsou dva z přítomných zmíněni ve vysílání zahraničního rozhlasu (podle hlasu Ivana Medka můžeme předpokládat, že se jedná o Hlas Ameriky). Sochař Bedřich Mára je zmiňován jako perzekvovaný umělec, historička umění Magdaléna Břečková zase jako žena, která je navenek loajální, ale „narušuje systém zevnitř“. Z následné scény konfrontace obou párů vidíme, jak politické záležitosti vstupovaly do intimního života jednotlivců. Otázka, jak se vůbec jejich jména do vysílání dostala a jaké budou důsledky, se zvrhává ve vzájemné obviňování. Osobní přátelství a rozhodnutí se mísila s politickými událostmi, které zase měly zpětně vliv na rodinný život. Rodina sochaře Máry vypadá ze situace méně nešťastně – Mára už byl perzekvován dlouhodobě a v prostředí uměleckého disentu měla chvála v zahraničním vysílání vysokou symbolickou hodnotu. Rodina Břečků sice Hlas Ameriky poslouchá, nechce být ale ve vysílání zmiňována, jedná se o středostavovský manželský pár, který kariéru staví na loajalitě k režimu. Kunsthistorička Břečková by mohla být ráda, že jsou její odborné kvality oceněny médiem, kterému lidé důvěřují více než státnímu rozhlasu, v danou chvíli však upřednostňuje výhody kariéry v socialistické zemi. Všimněte si, že nikdo nenadhodil možnost, že by zahraniční pořad prošel bez povšimnutí – zahraniční vysílání bylo posloucháno mnoha lidmi i monitorováno StB a je jasné, že Břečkovi ponesou následky, pouhý pořad může být fatální pro kariéry jich obou i jejich dětí. Je pouze otázkou, jak velkým politickým škraloupem bude zmínka v zahraničním vysílání, zda je možné ho vykompenzovat nějakou známkou loajality či protekce. Ředitel školy Břečka, který se dobře v socialistickém systému orientuje, otevřeně a explicitně kalkuluje s různými možnostmi. Pupendo (2003, r. Jan Hřebejk) |
