Étos prodavače
Ukázka ze seriálu Muž na radnici velice názorně ilustruje sociální praxi v obchodech v 70. a 80. letech. Nevstřícnost prodavačů a prodavaček je zde snad až příliš exponována, aby tento typ problému vynikl. Kulturní antropolog Ladislav Holý ve své studii píše: „Normy vzájemné pomoci a slušnosti nebyly uplatňovány ve veřejné sféře ani v případě, že péče o druhé byla podstatou zaměstnání dané osoby. České návštěvníky na Západě obvykle upoutala vzájemná slušnost, návštěvníky Československa naopak překvapoval nedostatek péče a slušnosti při jakémkoli neosobním styku. Úsměvy byly jen pro komunikaci s přáteli; prodavači, číšníci, poštovní nebo bankovní úředníci, obsluha benzinových čerpadel i všichni ostatní obsluhovali své zákazníky s ledovými výrazy ve tvářích. Slovní projev byl omezen na minimum a odpovědi na otázky byly rychlé a úsečné.“ (L. Holý: Malý český člověk a skvělý český národ) Muž na radnici (1976, r. Evžen Sokolovský)
Jedenáctidílný seriál natočený podle scénáře Jaroslava Dietla je adorací reálného socialismu. Hlavní postavou je František Bavor, poslanec a předseda národního výboru ve městě Starý Kunštát, který svou aktivitou po všech stránkách naplňuje ideál obětavého stranického funkcionáře. V pracovním životě chce nezištně konat dobro a snaží se prosadit modernizaci města a socialistickou výstavbu navzdory byrokracii straníků i odporu občanů. Tráví hodiny vyjednáváním na schůzích a při tomto pracovní nasazení musí řešit také osobní problémy. Šedivé kulisy města (Beroun) a mikrokosmos neustálých stranických schůzí mohou být vnímány jako symbolické zpodobnění doby tzv. normalizace. |