Dilema normalizace
Morální dilemata mohla na lidi v období normalizace doléhat natolik, že se jim vkrádala i do snů. Hrdinka Olga si ve spánku promítá situace, ve kterých se snaží ubránit tlaku různých sociálních skupin, aby se jasněji angažovala pro politický režim nebo proti němu. Na většinu dospělých lidí byl vyvíjen na pracovištích a ve školách tlak, aby vstoupili do KSČ. Vstup do strany s sebou přinášel kariérní možnosti, ale v nelegitimním režimu znamenal přiznání loajality a pro někoho morální diskreditaci. Olga ale překvapivě řadí na stejnou úroveň i naléhání přátel z okruhu undergroundu, aby podepsala prohlášení odsuzující zločiny komunismu. Podepsat by jistě znamenalo upoutat pozornost policie a zavřít dveře ke vzdělání i kariéře sobě i svým dětem. Vyrovnat se s těmito problémy umožňovala právě osobní podpora mezi členy disentu, této sounáležitosti se Olga nechce vzdát a taky asi nechce vypadat jako zbabělec. Ukázka naznačuje, že i zůstat součástí mlčící většiny mohlo být náročné. Díky za každé nové ráno (1994, r. Milan Šteindler) |