Bezmocnost
Výjev z prodejny zeleniny ilustruje nejen charakter dobového nakupování, vztah mezi prodavačem a zákazníkem a související (dnes nezvyklé) strategie získávání nedostatkového zboží, ale vypovídá též o žebříčku hodnot. Na prvním místě v těchto souvislostech stojí zdraví. Starý otec shání nedostatkové jedlé kaštany pro svou partnerku, která je těžce nemocná, aby ji potěšil (kaštany jsou to jediné, co si přeje). Vyjadřovaná bezmoc se tak spíše než nedostupných kaštanů týká právě nemoci. Postupnou analýzou ukázky se žáci mohou dostat přes popis prodejny, reflexi komunikace mezi otcem a prodavačkou („Prosím vás, mrkněte se dozadu.“) a souvisejících strategií nakupování propracovat až k problematice hodnot. Smyslem cvičení samozřejmě není problematizace zdraví jako pozitivní hodnoty, ale spíše reflexe možných společenských důsledků toho, když se zdraví stane jednou z mála obecně přijatelných hodnot. Nemá tedy smysl uvažovat v režimu „jedno vs. druhé“, ale spíše ve smyslu dalšího doplnění. Klíčem k takovým úvahám může být výraz „bezmoc“. Žáci se mohou na základě svých znalostí o době 70. a 80. let zamyslet nad tím, za jakých okolností mohli občané socialistického Československa cítit bezmoc a s jakými hodnotovými kontexty tyto pocity souvisely. Tyto otázky mohou případně probrat s rodiči a prarodiči, případně je mohou požádat o uvedení příkladů z vlastního života. Otevírá se zde též prostor pro srovnání s dnešní společností. Sanitka (1984, r. Jiří Adamec) |
