Zrození agenta

Tato lekce ilustruje jednu z forem protikomunistické rezistence v 50. letech. Na příkladu policisty Jana Hoška rekonstruuje jednu z možných životních cest vedoucích od loajálního policisty ke kurýrovi pracujícímu pro západní zpravodajské služby.

  1. Cíle
  2. Komentář
  3. Instrukce
  4. Materiály

Vzdělávací oblast: Dějepis

Československá společnost v 50. letech 20. století a rezistence vůči režimu


Časová náročnost

90 minut–135 minut (23 výukové hodiny)


Cíle

  • Žáci se seznamují s proměnou politických identit v souvislosti s proměnou politických poměrů, uvědomují si souvislosti mezi politickými změnami a vývojem politické identity konkrétního člověka.
  • Žáci si prohlubují porozumění životním rolím a závazkům, které z těchto rolí plynou. Formulují své vlastní koncepty zodpovědnosti.
  • Žáci se seznamují s fenoménem kurýrů a zařazují tuto odbojovou aktivitu do rámce studené války.
  • Žáci rozvíjí své schopnosti porozumět historickému kontextu jako jednomu z faktorů ovlivňujícímu chování historických aktérů.

Komentář

Lekce je založena na příběhu Jana Hoška (19041952), především na jeho špionážní činnosti ve prospěch západních rozvědek v letech 19491951. Jan Hošek nastoupil po absolvování vojenské služby v roce 1926 k policii a zůstal u ní nepřetržitě až do ledna 1949. Za války se zapojil do partyzánského odboje v Brdech, kde v té době působil, v roce 1945 vstoupil do KSČ a díky tomuto členství i svým válečným zásluhám se stal zástupcem velitele SNB v jihočeském okresu Chlum u Třeboně. Nástup komunistického režimu zřejmě přivítal, existují doklady, že ještě v květnu 1948 agitoval za jednotnou kandidátku ve volbách, které již probíhaly v atmosféře strachu a nátlaku. Ze svých sympatií pro režim však zřejmě vystřízlivěl. Tomu by napovídalo jeho jednání se dvěma kurýry („agenty-chodci”) na konci roku 1948. Kurýři byli zpravidla emigranti z ČSR, kteří byli v utečeneckých táborech nacházejících se v Bavorsku získáni západními zpravodajskými organizacemi ke spolupráci . Zpravidla to byli bývalí policisté nebo vojáci, kteří měli už nějaké zkušenosti a výcvik. Hošek umožnil zadrženým kurýrům zničit část listin, které měli u sebe. Toto jeho počínání ovšem udal jeho kolega a Hošek z obav před postihem v lednu 1949 uprchl za hranice. Později se vrátil a převedl svou těhotnou manželku. V utečeneckých táborech se snažil získat vízum a možnost emigrovat do zámoří, prostředí táborů bylo frustrující a podmínky velmi špatné. Řada jiných obyvatel táborů ovšem upozorňovala na jeho předchozí režimní angažovanost a získání víza se tak nedařilo. Zřejmě právě tento důvod vedl k Hoškově spolupráci se západními zpravodajskými službami. V letech 19491951 uskutečnil celkem jedenáct misí do Československa, na kterých plnil různé zpravodajské úlohy. Při poslední misi však byl zatčen, později odsouzen a popraven. Proměny životních rolí Jana Hoška a hledání motivací k jeho protikomunistickému odboji jsou jádrem této lekce.


Instrukce

1. hodina 

Prolog: Jak se rozhodujeme (15 min.)

Doporučujeme vlastní historické analýze předřadit reflexi žáků o jejich vlastních zkušenostech s chováním v mezních situacích. Diskuzi můžeme otevřít otázkami: Stalo se ti někdy, aby ses zachoval tak, že jsi z toho neměl dobrý pocit? Ocitl ses někdy v situaci, kdy se ti zdálo, že nemáš na výběr, a musel jsi udělat něco, co ti nebylo po chuti? Smyslem tohoto tázání je vytvoření určitého porozumění pro to, že někdy je naše jednání limitováno vnějšími okolnostmi.

 

Krok 1: Analýza dopisu (10 min.)

V prvním kroku seznámíme žáky s tématem: příběh Jana Hoška a příběh kurýrů v nejkritičtější fázi studené války. Jako expozice tématu nám poslouží poslední dopis Jana Hoška, který napsal před popravou své starší dceři Věře (pracovní list 1). Žákům prozradíme jen rámcové informace. 

  • Co můžeme z dopisu vyčíst?
        Tázání můžeme konkretizovat:
  • Kdo jsou adresáti dopisu a kde se nacházejí? Jaká je jejich situace a postavení?
  • Jak vysvětluje Jan Hošek manželce svou situaci?

Expozice má pouze motivační funkci, vzbuzuje zvědavost. Kdo to byl Jan Hošek a proč byl popraven? Co znamená výraz „chtěl jsem vás existenčně zajistit"?

 

Krok 2 (25 min.) 

Ve druhém kroku rekapitulujeme známé informace o Janu Hoškovi. Můžeme k tomu využít prezentaci o jeho životě. Zároveň uvádíme každou životní roli do patřičného historického kontextu. Ke kontextualizaci využíváme popkulturní obrazy sociálních rolí, které modelují typické převažující kulturní vzorce pro danou dobu a situaci. Žáci mohou po celou dobu lekce využívat časové osy, ve které jsou nejdůležitější informace o příběhu Jana Hoška a zároveň důležité kontextové informace.

 

2. hodina

Krok 3 (15 min.)

Ve druhé hodině se zaměřujeme na okolnosti útěku Jana Hoška na Západ.

Pracujeme s protokolem z výslechu Jana Hoška z 12. 9. 1951 (pracovní list 2). Nejdříve se zaměříme na kauzu nedůsledného vyšetření zadržených kurýrů v prosinci 1948.

  • Co se stalo v prosinci na nádraží v Tachově?
  • Kdo jsou aktéři tohoto příběhu?
  • Jak se Hošek zachoval? Co to vypovídá o jeho postojích?

Následně sledujeme, jak protokol líčí okolnosti odchodu Hoška do zahraničí.

  • Jak proběhl podle tohoto dokumentu útěk Jana Hoška?
  • Jak promyšlený byl útěk podle tohoto dokumentu?

  

Krok 4 (10 min.)

Shrneme, co se 28. prosince 1948 stalo na nádraží v Tachově. Konfrontujeme obraz improvizovaného útěku Hoška s charakteristikami, které mu vyšetřovací spis připisuje. Pracujeme s dokumentem 3: Obraz Jana Hoška (pracovní list 3), který je úvodem jiného protokolu z 30. 12. 1951. Ptáme se:

  • Jaký obraz Jana Hoška vyplývá z vyšetřovacího protokolu?
  • Proč je podle vás Hošek vykreslován právě takto?

 

Krok 5 (15 min.)

V tomto kroku zkoumáme motivace Jana Hoška pro spolupráci se zahraničními rozvědkami. Analyzujeme obraz táborů ve vzpomínkách emigrantů (pracovní list 4) a porovnáváme tento obraz s představou uprchlických táborů ve stalinistické kinematografii (video 1). Porovnáváme tyto zdroje s informacemi o uprchlických táborech ve vyšetřovacím spise Jana Hoška (pracovní list 5).

  • Jaké byly poměry v uprchlických táborech?
  • Jaké problémy měl Jan Hošek s táborovou samosprávou?
  • Jak mohly tyto okolnosti souviset se zpravodajskou činností Jana Hoška?

 

Krok 6: Rozšíření obrazu (10 min.)

V poslední hodině zasadíme příběh Jana Hoška do širšího kontextu. Musíme vysvětlit jednak samotnou povahu aktivity kurýrů, jednak širší okolnosti, především rozvoj studené války. Pracovat můžeme s prezentací, ve které je schéma činnosti kurýrů. Můžeme se vrátit i k materiálům úvodní lekce.

 

Krok 7: Samostatná práce (10 min.)

Další krok patří samostatné práci žáků. Na základě předchozích analýz formulují žáci syntetický text o Janu Hoškovi a době, v níž se jeho příběh odehrává. Výstup můžeme koncipovat jako domácí úkol.

 

Krok 8: Reflexe  (15–20 min.)

Na závěr se věnujeme reflexi celého námětu. Diskutujeme s žáky o jejich výstupech. Prověřujeme, zda argumentují na základě informací z historických dokumentů.


Materiály

Video 1: Uprchlíci očima komunistického režimu (Únos, r. János Kaddár Elmar Klos, 1952): 1:02 min.

 

Prezentace: Jan Hošek (19041952). Kurýři (agenti-chodci) v 50. letech 20. století

Dokumenty a metodika ke stažení:

Příprava pro učitele - PDF / 341 Kb
Časová osa - PDF / 600 Kb
Pracovní list 1 - PDF / 231 Kb
Pracovní list 2 - PDF / 310 Kb
Pracovní list 3 - PDF / 148 Kb
Pracovní list 4 - PDF / 301 Kb
Pracovní list 5 - PDF / 215 Kb