Žňový štáb a pribináčky

  1. Vysvětlete poznámku: „Hergot, ten je namyšlenej jak olomouckej arcibiskup."
  2. Co myslí ředitel státního statku „soudružskými vztahy“? Co si pod pojmem představujete vy?
  3. Popište výzdobu zasedací místnosti. Jak výzdoba souvisí s projednávanými tématy?

Problém s pribináčky (svačina, kterou jeden z kombajnérů na poli hrubě odmítl jako nevhodnou) se dostal až na žňový štáb. S Kubánkem dorazil i starý táta Holeček, jehož autorita ho měla v jednání podpořit. Klíčovým v této ukázce je projev ředitele státního statku Krampery. Krampera mluví o vzájemných vztazích během žní, které jsou již tak vypjatou situací. Opět naráží na aféru s pribináčky a své výtky směřuje kombajnérům z Nepomuku.

Jádro projevu ředitele tvoří zdůraznění vztahů mezi pracovníky. Jedná se o typicky vyprázdněný normalizační projev, který je vybudován na artikulaci oficiálního jazyka (soudružské vztahy, okresní žňová komise, energické vypořádání). Oficiální slova však byla vzdálená realitě a neodpovídala popisovaným objektům a jevům (v tomto případě situaci na poli). Tímto jazykem pak bylo možné popisovat i banální jevy.

Plechová kavalérie (1979, r. Jaroslav Dudek)

Sedmidílný seriál ze sklonku 80. let je sledem příběhů party kombajnérů, kteří v průběhu jednoho léta putují za sklizní po celé republice. Úspěchu žní byla režimem opravdu přikládána velká důležitost, ačkoliv dnešnímu divákovi připadá většina zápletek seriálu banální. V porovnání s ostatní seriálovou produkcí není Plechová kavalerie prvoplánově ideologická, je však prodchnuta étosem socialistické práce a načrtává stereotypní obraz venkova a zestátněného zemědělství. Větším důrazem na osobní starosti hrdinů navazuje na starší epos scenáristy Jaroslava Dietla a režiséra Jaroslava Dudka – Nemocnici na kraji města. Režisér Dudek uplatnil podobné režijní postupy už v československém sitcomu Taková normální rodinka (1971), ale i v 90. letech v seriálu Hospoda (1996).