Zlín: Velké a malé příběhy moderních dějin

Do projektu se zapojila jedenáctičlenná skupina studentek, která se rozdělila na dva badatelské týmy. První z nich se věnoval období 2. světové války, zejména období protektorátu Čechy a Morava a Slovenského štátu. Druhý tým zkoumal období nesvobody a totality – vše prostřednictvím rozhovorů s pamětníky. Díky projektu orální historie se studentky blíže seznámily s daným historickým obdobím (1938–1989), zkonfrontovaly velké historické příběhy s malými a na základě zachycené rodinné paměti pochopily, jak doba dokázala ovlivnit životy, postoje a názory zpovídaných pamětníků. Výsledky svého bádání studentky představily svým spolužákům během projektových dnů, které na gymnáziu proběhly koncem června 2013.

„Přesvědčila jsem se, jak je důležité začít s  historií ve svém nejbližším okolí – v rodině. Neboť rodina je primárním edukátorem dění, skrze ni si uvědomujeme danou historickou dobu. V rodině se všichni od sebe navzájem učíme a ovlivňujeme. Mnozí studenti mi děkovali, že jsem je přivedla k „zaprášeným“ rodinným příběhům, že jsem je přinutila zamyslet se nad hodnotami dnešní doby i nad způsobem života. Také se učili formulovat své názory a postoje. Zvlášť to oceňuji u studentů nižšího gymnázia, kteří se s vervou pustili do projektu.“

IVANA MIŠURCOVÁ, 2013


Autorka: Mgr. Ivana Mišurcová, Gymnázium – Lesní čtvrť, Lesní čtvrť 1364,761 37 Zlín

Spolupráce: Studenti čtyřletého a osmiletého gymnázia se zapojili do orálněhistorického projektu ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů s cílem uchovat paměť národa pro další generace.

Klíčová slova: lístkový systém, černý trh, cenzura rozhlasu a tisku, nucené nasazení, odboj a heydrichiáda, židovský a romský holocaust, klerofašistický režim na Slovensku, kolektivizace a znárodňování, bezpráví a nesvoboda, pražské jaro, emigrace, normalizace, samizdat, politická angažovanost, každodennost za totality

Místa realizace: škola a domácnosti jednotlivých pamětníků

Celková doba realizace: říjen 2012–září 2013


Kontext

Naše škola má kapacitu 960 studentů, ve škole studuje celkem 32 tříd, z toho 16 je v osmiletém cyklu všeobecného vzdělávání. Škola se nachází celkem v sedmi samostatných pavilonech, které jsou spojeny zastřešenými chodbami. Škola je plně bezbariérová. Ve škole je celkem 55 tříd, z toho je 15 jazykových učeben, 19 odborných učeben, 4 laboratoře, 3 počítačové učebny.

Předmětová komise dějepisu disponuje 3 multimediálními učebnami s počítači a dataprojektorem, v jedné z nich máme také interaktivní tabuli. Studenti mohou ke studiu využívat knihovnu a studovny společenských věd, zeměpisu a  dějepisu. V odpoledních hodinách jsou k dispozici učebny výpočetní techniky s volným provozem.

Předmětová komise dějepisu se snaží se studenty aktivně pracovat, zapojujeme se pravidelně do historických soutěží a olympiád. Značný díl výuky je organizován projektovým způsobem. Dlouholetou tradici mají u  nás červnové projektové dny. Každá předmětová komise si třídenní cyklus projektových dnů organizuje sama, případně ve spolupráci s jinou předmětovou komisí.

Východiska a hlavní cíle

Historické období, které chtěli studenti zkoumat prostřednictvím orální historie, si zvolili v podstatě sami, byli limitováni pouze vzpomínkami pamětníků – na co  chtějí a nebo nechtějí vzpomínat – a také daným horizontem událostí, které stanovil ÚSTR (1938–1989).

Cílem projektu bylo přiblížit prostřednictvím životních osudů zpovídaných pamětníků studentům gymnázia období, které sami neprožili a je pro ně něčím dávným a nepochopitelným. Motivovat je k tomu, aby se sami začali zajímat o životní peripetie členů svých rodin, aby i oni oprášili zajímavé příběhy a pochopili, že historii nenajdou jen v učebnicích, ale právě ve svém nejbližším okolí. Dalším z cílů je předat zdokumentované materiály ÚSTR a napomoci tak k mapování paměti Čechů, Moravanů, Slezanů i Slováků.

Cílové skupiny

Původně se do projektu zapojilo více studentů, ale nakonec se z nejrůznějších důvodů (např.  nemoc pamětníka, vysoký věk, neschopnost odpovídat na  zadané otázky a držet se tématu, nechuť vzpomínat na doby zlé) počet účastníků zmenšil. Zůstaly dva badatelské týmy studentek z nižšího i  vyššího gymnázia, celkem 11 studentek. Jejich práce však byly reflektovány při projektovém dni cca 150 spolužáky.

Obsah a průběh projektu

První informace o projektu získali studenti v říjnu roku 2012, dalším krokem byly konzultace vyučující s jednotlivými zájemci o účast v projektu, sběr dat a informací, nahrávání rozhovorů, vyplňování protokolů.

Do projektu se postupně zapojila jedenáctičlenná skupina studentek z nižšího i vyššího gymnázia, která se rozdělila na dva badatelské týmy. První z nich se věnoval období 2. světové války, zejména období protektorátu Čechy a Morava a Slovenského štátu. Druhý tým zkoumal období nesvobody a totality.

Vybrané studentky z druhého týmu, které již měly zpracovány pamětnické rozhovory, se o své zkušenosti a postřehy podělily s ostatními spolužáky v rámci projektových dní na konci června roku 2013. Tento způsob prezentace a zviditelnění projektu jsme zvolili již podruhé, neboť se nám ve školním roce 2011/2012 velmi osvědčil.

V roce 2013 proběhly projektové dny ve dnech 24. – 26. června a byly určeny pro studenty vyššího gymnázia – pro 3. ročníky a septimy, celkem pro 6 tříd. Program byl připraven vždy pro dvě třídy současně v jeden den. Náplň projektových dnů spoluurčovali studenti – mohli si vybrat z široké nabídky filmů, výukových DVD, dokumentů, písniček. S každodenností normalizačních poměrů se účastníci seznámili prostřednictvím prezentace vyučující Mgr.  Ivany Mišurcové, kterou doplnily výstupy studentek zkoumajících sledované období metodou orální historie.

Hitem programu byly plynové masky, které se nám podařilo zajistit, a malá módní přehlídka. Studenti si mohli prohlédnout školní učebnice z období totality a také marxistickou literaturu, kterou shromaždujeme v našem tzv. „rudém koutku“ ve studovně dějepisu. Průběžně si studenti během dne vyplňovali pracovní listy k normalizaci.

Na zdárném průběhu projektových dnů se podíleli tři členové předmětové komise dějepisu a studentky, které se zapojily do projektu.

Vazba na vzdělávací cíle

Průběžně všechny klíčové kompetence

Průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, Výchova demokratického občana, Mediální výchova

Vzdělávací oblasti: D, ČJ, ZSV

Výsledky jednotlivých aktivit

Výstupy badatelských týmů

1)      Nahrávka rozhovoru jednotlivých studentek s pamětníkem

2)      Přepis rozhovoru, vyplnění protokolů k rozhovoru, reflexe projektu

3)      Pomoc studentek při přípravě projektových dnů

Výstupy studentů z projektových dní

1)      Prezentace vybraných výstupů badatelských týmů a jejich reflexe ze strany posluchačů (studenti 3. ročníků a septim)

2)      Vyplněné pracovní listy k normalizaci, vč. práce s dobovými dokumenty (2 000 slov, Zvací dopisy, Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ, Charta 77) – pracovní listy zůstávají studentům

3)      Výstavka artefaktů z doby totality, vč. plynových masek a  nejrůznějších písemností z produkce byrokratického aparátu

Systém pedagogického hodnocení

Práce studentek v badatelských týmech byla průběžně kontrolována, k dispozici měly odbornou pomoc a pravidelné konzultace. Pokud v pořádku odevzdaly požadované materiály, byly za svou práci ohodnoceny známkou výborný.

Hodnocení prezentací během projektových dnů bylo verbální. Nabízelo však nejen ocenění a připomínky ze strany vyučujících, ale také posluchačů – vrstevníků.

Zdroje

Burian, Michal. Knížek, Aleš a kol. Atentát. Operace Anthropoid – 1941/42. Praha: Ministerstvo obrany České republiky, 2002.

Černín, Jakub a kol. 17. listopad 1939 po 55 letech. Brno: Český svaz bojovníků za  svobodu, Doplněk, 1994.

Dubček, Alexandr. Naděje umírá poslední. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1993.

Emmert, František. Holocaust. Brno: Computer Press, 2006.

Filípek, Jan. Mnichov 1938 – hra o Československo. Praha: Nakladatelství Grégr a syn, 2001.

Hanzel, Vladimír. Zrychlený tep dějin. OK Centrum, 1991.

Kadlec, Vladimír. Podivné konce našich prezidentů. Hradec Králové: Nakladatelství Kruh, 1991.

Kvaček, Robert. Tomášek, Dušan. Causa Emil Hácha. Praha: Nakladatelství MV ČR, 1995.

Plachá, Pavla. Nepřichází-li práce k Tobě. Praha: Kancelář pro oběti nacismu, 2003.

Rak, Jiří. Čornejová, Ivana. Vlnas, Vít. Co kdyby to dopadlo jinak? Křižovatky českých dějin. Praha: Dokořán, 2007.

Šik, Ota. Jarní probuzení – iluze a skutečnost. Praha: Mladá fronta ve spolupráci s nakladatelstvím Polygon Zürich, 1990.

Tigrid, Pavel. Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu. Praha : Nakladatelství krásné literatury a umění, 1990.

Valenta, Jiří. Sovětská intervence v Československu 1968. Anatomie rozhodnutí. Praha : Nakladatelství Svoboda, 1991.

Filmy: Ucho, Skřivánci na niti, Pelíšky, Kolja, Občanský průkaz, DVD Vzpomínáme, reklamy, vtipy Radia Jerevan

Pomůcky, materiál: diktafon

Reflexe a výhled do budoucna

V září 2013 jsme odevzdali nahrané a přepsané rozhovory s pamětníky do archivu Ústavu pro studium totalitních režimů. Dva ročníky projektu Velké a malé příběhy moderních dějin, které jsme v rámci projektu Dějepis pro 21. století úspěšně absolvovali, ukázaly, že studenty orální historie zajímá, zejména každodennost daného historického období.

A touto cestou půjdeme i nadále – každoročně budeme realizovat projektové dny, které budou zaměřeny především na období nesvobody a totality, budeme se studenty pracovat tak, abychom jim osvětlili a přiblížili události 20. století. Využijeme všech dostupných materiálů – prezentací, fotografií, výukových CD a DVD, filmů, písniček, vtipů a reklam. A v neposlední řadě – rozhovorů s pamětníky