Výběr střední školy

  1. Čím se podle vás řídil výběr středních škol, na které si chtěla Jitka Povejšová podat přihlášku? Jakou roli v tomto výběru hrály její osobní zájmy, matčiny ambice, otcova pragmatická úvaha?
  2. Zvažte, nakolik je v souladu řeč „neúspěšného“ umělce Filipa Povejše s velikostí a vybavením jeho domácnosti. Z čeho mohla pramenit hudebníkova nespokojenost?

Díky silným populačním ročníkům překračoval zájem o studium na středních školách ve druhé polovině 80. let 20. století skutečnou kapacitu škol. Byl proto nejrůznějšími způsoby usměrňován. Vedle studijních předpokladů a osobního zájmu žáků hrály důležitou roli také sociální původ a společensko-politická angažovanost rodiny. Preference uvedené v přihláškách posuzovali třídní učitelé, výchovní poradci a ředitelé škol, kteří museli zohledňovat také tzv. kádrové předpoklady žáků. Na doporučenou školu pak mohl žák skládat přijímací zkoušky, případně rovnou nastoupit, pokud se vstupní zkoušky nevyžadovaly. To byl téměř výhradně případ učebních oborů. I zde však bylo přijetí podmíněno dosažením určité úrovně školního a kázeňského prospěchu na základní škole.

V ukázce ze seriálu My všichni školou povinní řeší otázku, kam si podat přihlášku, herečka Alice Povejšová s dcerou Jitkou. Otec, hudebník Filip Povejš, sleduje proces s nelibostí. Nejenže pochybuje o uměleckých úspěších své ženy i sebe sama, ale neshledává v dceři dostatečný talent, který by jí otevřel cestu k hereckému povolání.

My všichni školou povinní (1984, r. Ludvík Ráža)

 

Seriál Ludvíka Ráži zachycuje atmosféru socialistické školy. Sledujeme v něm životní příběhy žáků, učitelů i rodičů, které spojuje příslušnost k jedné škole. Pro seriál je charakteristická důkladná psychologizace postav, propojených složitou sítí sociálních vztahů, které se často ocitají v mezních situacích. Mladý nastupující učitel Karfík je konfrontován s realitou školní profese, poznává zkušeného a oblíbeného kolegu Lamače, nevyrovnanou učitelku Hajskou, navazuje vztah s aktivní pionýrskou vedoucí Janou – Rážovy postavy dodnes představují ucelenou typologii učitelů, učitelek a potažmo žáků, do nichž si diváci mohou promítnout vlastní prožitek základní školní docházky. Seriál celkem přesvědčivě vykresluje dobové prostředí a vývojové tendence československé společnosti a školství začátku 80. let, např. fungování školy, pionýrského oddílu a základní organizace KSČ, rodičovské schůzky, feminizaci školství, rozpad rodiny nebo nedostatkové zásobování.