Veksláci

  1. Popište, co se děje v ukázce.
  2. Proč mladík shání západoněmecké marky či americké dolary takto pokoutním způsobem?
  3. K čemu lidé potřebovali bony?
  4. Jaká rizika při nelegálním nákupu bonů lidé podstupovali?

Scéna z filmu Bony a klid ilustruje dnes neznámou sociální praxi. Zachycuje mladíka Martina Holce (Jan Potměšil), který přijel z okresního města do Prahy sehnat západoněmecké marky, aby si s přáteli mohli pořídit kvalitní hi-fi soupravu. Ukázka dokumentuje dobovou praxi vekslování, nelegální výměny československých korun buď za zahraniční valuty (marky, dolary), či za bony (odběrní poukazy podniku zahraničního obchodu). Bony měly oficiálně hodnotu 1 Kčs, na černém trhu se však směňovaly i za 5 Kčs. Legální cestou se k nim občané ČSSR dostali v rámci povinné výměny valut. Pokud se jim třeba při zahraniční služební cestě vyplácela odměna ve valutách, museli ji odevzdat a náhradou dostali bony. Těmi se platilo v prodejnách Tuzexu, které nabízely jinak nedostatkové zboží, především ze Západu. Ukázka může být pro žáky nesrozumitelná: co to ti lidé vlastně dělají? Toto neporozumění – otázku po smyslu nezvyklé sociální praxe – lze ve výuce produktivně využít. Pozornost můžeme věnovat též „profesi“ veksláka.

Bony a klid (1987, r. Vít Olmer)

Příběh o naivním mladíkovi, kterého napálila parta veksláků, aby se k nim posléze přidal, vypráví o dnes již pozapomenutém fenoménu „vekslování“, nelegální směně tuzexových poukázek – bonů a valut, a o kriminálním podsvětí, které je s touto činností spojeno. Film detailně mapuje mechanismy kriminální činnosti a ukazuje, že „veksláci“ byli vlastně jen figurky ve službách bossů stojících v pozadí. K úspěchu filmu kromě atraktivnosti tématu a otevřenosti výpovědi přispěly také herecké výkony hlavních představitelů (Jan Potměšil, Tomáš Hanák, Roman Skamene).