Únor v umění

  1. Proč se v televizi připomíná 25. výročí února 1948?
  2. Co se podle ukázky v únoru 1948 vlastně stalo? Srovnejte s dnešní učebnicí dějepisu.
  3. S jakými významy spojuje únor 1948 Josef Větrovec, který pořad uvádí?
  4. Vypište si klíčové motivy z poemy Únor a pokuste se o jejich významový rozbor.
  5. Osvětlete motivy „otevírají se dějiny“, „veliký letopisec“ a „stará vlčí éra“.

Dobový publicistický snímek z produkce Československé televize připomíná 25. výročí tzv. únorového vítězství pracujícího lidu (25. 2. 1948). Herec Josef Větrovec zdůrazňuje význam února 1948 jako zlomu v dějinách naší společnosti a vyzdvihuje podíl kultury (literatury, filmu, hudby) na připomínání této události. Představuje divákům poemu Únor básníka Václava Honse, která získala jednu z hlavních cen časopisu Tvorba. Ukázku z básně následně recituje herec Otakar Brousek. Přednes je zasazen do kulis Staroměstského náměstí a dobových záběrů z února 1948. Ukázku lze využít k analýze významu výročí pro vládnoucí režim, ale je možné se soustředit i na interpretaci samotné básně.

Kultura a lidé (ČST, 1973)

Přehledový a bilancující pořad Československé televize přinášel základní údaje o nejvýznamnějších kulturních počinech roku 1973. Josef Větrovec v roli průvodce seznamoval diváka v hodinovém pořadu s novými výstavami, knihami a filmy, zazněly v něm i hlasy vybraných umělců. Umění je zde v duchu vládnoucí ideologie prezentováno jako forma politického aktivismu, normativně jsou také vymezena estetická kritéria „opravdového“ umění.