Underground

  1. Jak na vás společenství v Nové Vísce působí? Srovnejte životní styl a hodnoty těchto lidí se životním stylem a hodnotami většinové společnosti. V čem se podle vás lišily? A v čem byly stejné?
  2. Odhadněte, z jakých sociálních vrstev pocházeli lidé zachycení v ukázce. Svůj závěr zdůvodněte.
  3. Pokuste se odhadnout, jak se k undergroundu chovala „většinová“ populace na Západě.

Zemědělská usedlost na samotě Nová Víska v severních Čechách (část obce Místo, mezi Chomutovem a Kadaní) byla zakoupena na konci 70. let 20. století skupinou mladých lidí, většinou signatářů Charty 77, aby sloužila (v letech 1978–1981) ke komunitnímu životu a aby poskytovala dostatek místa pro undergroundové koncerty či festivaly. V důsledku velkého počtu spolumajitelů byla návštěvnost hojná. Jezdili sem přátelé z celého Československa i ze zahraničí. Stálí obyvatelé „baráku“, který se stal jakýmsi vzorem komunitního bydlení, cílevědomě hledali a prověřovali mechanismy komunitního životního stylu. Vzhledem k sílícím represím ze strany politicko-policejního mocenského aparátu se na Nové Vísce stalo nutností uplatňovat při organizaci koncertů a festivalů konspirativní metody. Koncert Plastic People na počest Ladislava Klímy, dvě vystoupení DG 307, první punkrockový festival v Československu a další akce se staly nedílnou a významnou součástí historie české hudební scény. V roce 1981 byl objekt vyvlastněn s odkazem na „bezpečnost státu“. Jakékoli další pokusy majitelů domu na Nové Vísce pořídit znovu společné zázemí byly Státní bezpečností okamžitě znemožněny. V klipu vidíme řadu „obyčejných lidí“, kteří však žili jinak než většina jejich spoluobčanů. Zdá se tedy, že na přelomu 70. a 80. let bylo možné vyznávat i jiný přístup k životu a životní strategii než konformní. Prostředí undergroundu vytvářelo alternativu nejen k „mlčící většině“, ale i k politicky jednajícímu disentu. Ovšem podobně distanční postoje, jako měli příslušníci „většinové“ společnosti vůči undergroundu v českých zemích, panovaly i v západní společnosti. Také tam byl underground považován za okrajový, sociálně patologický fenomén.

 Majitelé:

  • Vendelín Laurenčík (de jure) – vystudoval Střední školu lesnickou, signatář Charty 77, v důsledku akce Asanace (snaha StB donutit k emigraci odpůrce režimu) se vystěhoval do USA
  • Ivan Černega (de jure) – dělník, sign. Charty 77, v důsledku akce Asanace se vystěhoval do Austrálie
  • Miroslav Skalický řečený Skalák – vyučený tesař, sign. Charty 77, v důsledku akce Asanace se v roce 1980 vystěhoval do Rakouska
  • Jiří (Jířa) Černega – dělník, sign. Charty 77, v důsledku akce Asanace se vystěhoval do Austrálie
  • Karel „Kocour“ Havelka – vystudoval Střední průmyslovou školu (SPŠ) stavební, sign. Charty 77, v důsledku akce Asanace se vystěhoval do Rakouska
  • Jiří Chmel řečený Chmelák – vystudoval SPŠ, sign. Charty 77, v důsledku akce Asanace se vystěhoval do Rakouska
  • Jaroslav Chnapko „Šimako“ – vyučen, sign. Charty 77
  • Jan „Íč“ Hric – vyučený elektrikář, sign. Charty 77, vystěhoval se do USA
  • Antonín „Banán“ Pojar – dělník, sign. Charty 77, vystěhoval se do Rakouska
  • Vladimír „Robin“ Hrubý – dělník, sign. Charty 77, vystěhoval se do Rakouska
  • Pavel Berka – hudebník, oženil se do Holandska
  • Jiří „Kečup“ Slovák – vyučený zedník, sign. Charty 77
  • Jiří Kostúr – dřevorubec, sign. Charty 77
  • František Stárek Čuňas – SPŠ hornická, sign. Charty 77

Spolubydlící:

  • Lenka Nehalová (později Laurenčíková) – vystudovala Střední ekonomickou školu
  • Eva Terzijská, přezdívaná Evka Bulharka – dělnice
  • Marcela „Mašina“ Pinterová (později Stárková) – gymnázium, sign. Charty 77
  • Jana Peklová – vyučená prodavačka
  • Jaroslav Mlejnek – snížená pracovní schopnost, vystěhoval se do Rakouska

Archiv Františka Stárka

 

Záběry zachycující život v komunitách v severních Čechách ze 70. let 20. století bychom dnes asi označili za domácí video. Pochází z archivů Františka Stárka, badatele zabývajícího se undergroundem. Zachycují každodenní život těchto komunit.