Ukázka textu V.

Nejvýznamnějším přínosem XIV. sjezdu KSČ bylo vytyčení základních úkolů – generální linie výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Její konkretizací pro nejbližší období byly pak směrnice pro pátou československou pětiletku. Zdůrazňovaly, že plánovaný 35procentní přírůstek průmyslové výroby musí být zabezpečen především růstem společenské produktivity práce, provedením změn ve struktuře výroby, účinnějším uplatněním výsledků rozvoje vědy a techniky, jakož i využitím možností, které nabízejí prohloubení dělby práce mezi státy – tj. socialistická a ekonomická integrace.

Mimořádně se zvyšovala úloha socialisticky uvědomělého člověka při rozvoji výroby a při obhajobě a obraně socialismu. Z tohoto hlediska sjezd mimořádně zdůrazňoval význam ideově výchovné práce. Jejím cílem bylo získávat pracující pro politiku strany a prohlubovat morálně politickou jednotu společnosti na základě marxisticko-leninského světového názoru. Jako součást ideologické práce zdůrazňoval sjezd také účinnou „výchovu socialistického člověka“ za spoluúčasti celé ideologické fronty, včetně výchovně vzdělávací soustavy.

Svědectvím o tom, že závěry XIV. sjezdu KSČ měly příznivý ohlas, že našly pochopení a podporu ve všech vrstvách našich národů, byly volby do zastupitelských orgánů v listopadu 1971. Na deset miliónů oprávněných voličů v nich mělo rozhodnout, kdo bude zastupovat jednotlivé oblasti a složky obyvatel republiky v obou sněmovnách Federálního shromáždění, v České národní radě, v Slovenské národní radě a také v krajských, okresních a místních národních výborech. Svého volebního práva využilo 99,45 % všech zapsaných voličů. A z těch jen dvě desetiny procenta projevily nesouhlas s navrženými kandidáty Národní fronty. To bylo víc než výmluvné svědectví, že protisocialistické síly, které usilovaly o to, aby lidé volit vůbec nešli, jsou už zcela osamoceny a nemají žádnou podporu mas.

(DOHNAL, Miloň a KÁŇA, Otakar: Dějepis 8 pro 8. ročník základní školy, 2. díl, Praha, SPN 1983, s. 101–103)

Možné otázky

  1. Pokuste se převyprávět příběh vyprávěný dějepisnou učebnicí. Vymezte klíčové historické události a osvětlete jejich význam. Co se vlastně dle učebnice na počátku 70. let stalo?
  2. Jedná se o ukázku z učebnice dějepisu. Jaké historické události a děje ukázka popisuje? Co a kdo v jejím podání plní dějiny?
  3. Kdo ve vyprávění učebnice vystupuje v roli podmětu a původce děje? Kdo hýbe dějinami?
  4. V čem se učební text pokouší manipulovat čtenáře? Pokuste se odhalit konkrétní příklady zkreslených či nepravdivých tvrzení. O čem se snaží čtenáře přesvědčit?
  5. Jakou roli text učebnice přisuzuje čtenáři? Co se od žáka ZŠ očekává?
  6. Pokuste se na webových stránkách Českého statistického úřadu či v historiografické literatuře najít informace o volbách z roku 1971. Jsou uvedené údaje pravdivé? O čem to vypovídá?
  7. Pokuste se text srovnat s předchozími ukázkami ze starších učebnic. V čem se od nich liší?

Možné odpovědi