Ukázka textu III.

Revoluce, která z naší země vytvořila socialistickou republiku, pokračuje.

Na počátku šedesátých let se v životě naší republiky znovu objevily velké těžkosti. Třetí pětiletý plán, zahájený v roce 1961, musel být zrušen. V průmyslu, v zemědělství i ve veřejném životě bylo třeba odstranit mnoho nedostatků, aby naše republika mohla přejít k výstavbě komunismu. Jednal o tom XII. sjezd KSČ (v prosinci 1962). V souvislosti s rozborem nedostatků došlo v roce 1963 k výměně některých vedoucích pracovníků. Místo Viliama Širokého se předsedou československé vlády stal Jozef Lenárt. V ČSSR konečně došlo i k rehabilitaci mnoha předních pracovníků, nesprávně odsouzených v padesátých letech.

Cílem výstavby komunismu jsou nejen nové milióny tun oceli a uhlí, více masa a másla, statisíce aut a jiných výrobků; i když komunismus přináší nevídanou hojnost všech věcí, které lidé potřebují k životu, chce více – úplné osvobození člověka, a především jeho osvobození v práci. Za socialismu pracují lidé ještě proto, aby se uživili; v komunistickém řádu budou pracovat, poněvadž budou potřebovat radost z tvůrčí práce. Se zřetelem k tomu se zkracuje pracovní doba nutná k obživě, lidé dostávají volný čas k nejrůznější tvůrčí práci, mechanická a tělesně namáhavá práce postupně přechází na stroje a automaty.

Komunismus znamená i úplnou rovnost mezi lidmi. Jak ukázal už Lenin, za socialismu zůstává ještě mnoho společenské nerovnosti. Lidé například dostávají za stejné zásluhy stejně, ale jeden má děti a druhý ne; nemají proto stejnou životní úroveň. Za socialismu jsou rozdíly prací různých lidí; někteří vykonávají tvůrčí, zajímavou práci, při které stále objevují něco nového, ale jiní musí po celá léta opakovat jednoduché úkony a nemohou proto v práci najít plné uspokojení. Jsou také rozdíly mezi městem a venkovem; zemědělská výroba je ještě pozadu za průmyslovou.

Komunismus odstraní tyto i jiné rozdíly. Vymýtí nudnou práci a umožní všem lidem, aby se podle svých schopností stali inženýry, vynálezci, vědci, umělci nebo jinými tvůrčími pracovníky. Překoná rozdíl mezi městem a vesnicí a přinese venkovu život podobný životu v moderním městě. Aby se však těchto cílů dosáhlo, musí budovatelé komunismu vykonat obrovskou práci a překonat mnohé rozpory a překážky.

I v naší vlasti potřebuje výstavba komunistické společnosti nová hrdinství v práci a ostatním životě. Budoucí československá komunistická společnost nedostane nic zadarmo a spoléhá i na vás, na novou, mladou generaci, která brzy nastoupí na různá pracoviště. Potřebujeme bystré a přemýšlivé hlavy, čestné a statečné lidi, kteří se nebojí přestavět staré a bojovat za nové, kteří jsou schopni bít se za pravdu, zápasit s překážkami a nedostatky.

Ve velkých bojích zápasí lidstvo každý den o společenský pokrok. Revoluce, o které Marx mluvil jako o „lokomotivě dějin“, si energicky razí cestu naším stoletím. K jejím dalším úspěchům můžete přispět i vy, mladí občané Československé socialistické republiky.

(BARTOŠEK, Karel: Dějepis pro 9. ročník ZDŠ, Praha, SPN 1967, s. 222n.)

Možné otázky

  1. Jak se tento učebnicový text, který poprvé vyšel v roce 1963, staví k únorové „revoluci“ 1948 a k počátkům „budování socialismu“ v Československu v padesátých letech? Ukazuje tuto nedávnou minulost jen pozitivně, či připouští i negativa?
  2. Lze poznámky o „těžkostech“ a „nesprávně odsouzených“ vnímat jako kritiku komunistické ideologie? Kdo nese odpovědnost za tyto problémy? Špatná ideologie?
  3. Jakou roli přisuzuje učebnicí představený ideál komunistické společnosti člověku? Jaké hodnoty s lidským životem spojuje?
  4. Ukázka zdůrazňuje v souvislosti se smyslem lidského života motiv práce. Liší se toto pojetí práce od toho, jak ji jako hodnotu pojímá dnešní společnost? Nakolik takové pojetí práce odráží společenskou realitu šedesátých let?
  5. Přijde vám takové vymezení lidské existence dostačující? Jaké hodnoty, které mohou naplnit lidský život, text pomíjí?
  6. Jakou roli přisuzuje učební text žákům základní školy? Co se od nich očekává? O co učebnici jde? Co se mají žáci naučit?
  7. Jaké přesvědčovací strategie text využívá? Pokuste se některé označit, osvětlete, jak mohou, či mohly fungovat. Liší se od propagandistických postupů v textech z 50. let?
  8. Co je podle této otázky komunismus? Vypište si z textu klíčová tvrzení. Jak tyto významy souzní s naší dnešní představou o tom, co je komunismus?
  9. Co může člověk dle ukázky udělat pro to, aby se stal hrdinou, aby přispěl k boji o společenský pokrok?

Možné odpovědi