Typ komunálního problému

  1. Jaké problémy se objevovaly v lokálním měřítku?
  2. Jak lze interpretovat kritiku nedostatků, které v ukázce zazní?

Rozhovor dvou poslanců MNV ilustruje problémy místní správy, především s nedostatečnou „občanskou vybaveností“ (tedy nedostatkem služeb, hřišť, prodejen atp. na sídlištích). Rozhovor je expozicí problémů, které jsou pak v dalších dílech řešeny a úspěšně vyřešeny. Kritika stávajícího stavu zdánlivě dokumentuje svobodnou a otevřenou podstatu normalizační společnosti, kde se o nedostatcích může otevřeně hovořit. Při podrobnějším pohledu je ovšem zřejmé, že ze všech těchto chyb je obviněna garnitura vládnoucí v šedesátých letech. Spíše tedy než o kritiku stávající moci jde o kritiku „osmašedesátníků“, kteří jsou zde vykresleni jako neschopní administrátoři. Zároveň ale rozhovor ilustruje jednu z forem občanské angažovanosti, kterou představovala dobrovolná práce ve prospěch obce. Motivy této dobrovolné práce byly různé, významnou roli hrálo určité očekávání angažovanosti, které představovalo (nejen) v sedmdesátých letech jakési nepsané pravidlo. Určitou roli hrály také sbory pro občanské záležitosti, řízené poslanci MNV. Právě takovýto orgán zřejmě organizoval stavbu zmíněného dětského hřiště.

Muž na radnici (1976, r. Evžen Sokolovský)

 

Jedenáctidílný seriál natočený podle scénáře Jaroslava Dietla je adorací reálného socialismu. Hlavní postavou je František Bavor, poslanec a předseda národního výboru ve městě Starý Kunštát, který svou aktivitou po všech stránkách naplňuje ideál obětavého stranického funkcionáře. V pracovním životě chce nezištně konat dobro a snaží se prosadit modernizaci města a socialistickou výstavbu navzdory byrokracii straníků i odporu občanů. Tráví hodiny vyjednáváním na schůzích a při tomto pracovní nasazení musí řešit také osobní problémy. Šedivé kulisy města (Beroun) a mikrokosmos neustálých stranických schůzí mohou být vnímány jako symbolické zpodobnění doby tzv. normalizace.