Stíny roku osmašedesátého 2

  1. Jak je představeno v této ukázce pražské jaro?
  2. Jak líčí Pláteník bývalého šéfredaktora Bartoše? Vysvětluje nějak jeho postoje?

Rozhovor mezi synem postiženého „osmašedesátníka“ Prokopa, bývalého šéfredaktora okresních novin (Jiří Štěpnička), a okresním tajemníkem KSČ Pláteníkem (Jaroslav Moučka) se dotýká hodnocení a dopadů pražského jara. Pražské jaro je představeno jako doba narůstající paniky a nastupujícího rozvratu. Pláteník si udržuje po celou dobu rozhovoru morální převahu, nepochybuje o své verzi události, neboť ví, že je to pravda. „Osmašedesátníci“ ztratili orientaci, selhali. Pláteník nezpochybňuje postihy a represe vůči „osmašedesátníkům“, ale vnímá je jako logický důsledek jejich pomýlení. Mladý Prokop je představen jako zatrpklý člověk, který vidí pouze individuální křivdu svého otce a nevnímá „širší souvislosti“ jeho působení. V závěru scény si Prokop stěžuje, že jeho otec ztratil publikační možnosti, Pláteník uznává, že je to chyba. V dalších dílech seriálu se osobně zasadí o to, aby starému Prokopovi jeho kniha vyšla. Tento motiv představuje jednu z největších falzifikací skutečnosti v seriálu Okres na severu. Vytváří určitou iluzi, že lidé postižení za své postoje v roce 1968 mohou dojít odpuštění, že jim režim nabízí druhou šanci. Ve skutečnosti tomu tak nebylo.

Okres na severu (1981, r. Evžen Sokolovský)

Okres na severu je třináctidílný televizní seriál vysílaný na počátku 80. let. Autory jsou protežovaný režimní režisér Evžen Sokolovský (dále například Inženýrská odyseaMuž na radniciGottwald), ale také dodnes populární scenárista Jaroslav Dietl (Nemocnice na kraji města). Jednotlivé díly zachycují každodenní život a starosti vedoucího okresního tajemníka KSČ Josefa Pláteníka (hraje ho Jaroslav Moučka), který je vzorem chápavého a lidského stranického funkcionáře.