Sovětská armáda

  1. O jakou smlouvu se jedná v ukázce?
  2. Jak změnila tato smlouva situaci v Československu?
  3. Jak mohla být interpretována občany?

Otázku, jakou šanci mělo Československo při obraně proti vojskům Varšavské smlouvy nebo jaká byla pravděpodobnost vojenské intervence států NATO, nebude možno zřejmě nikdy uspokojivě zodpovědět, je ale jisté, že Sovětský svaz se snažil urychleně legalizovat vojenský vpád a okupaci. Právě nátlak ze strany Sovětů na podepsání dohody o přechodném pobytu vojsk ukazuje, jak byli nervózní a že jim na zdání legitimity záleželo. Dohoda byla podepsaná sovětskými politiky a za československou stranu politiky spjatými s pražským jarem (Dubček, Smrkovský, Svoboda), kteří byli odstraněni z vedení KSČ až později. Akt podepsání v říjnu 1968 byl pro mnoho lidí jasným důkazem, že nebude možné pokračovat v reformní politice a že samostatnost Československa byla významně okleštěna. Byl to první zásadní krok k procesu, který vyvrcholil stranickými čistkami na počátku 70. let a který byl později nazván normalizací. Podpisem smlouvy také československá strana přijala interpretaci srpnové okupace jako bratrské pomoci proti kontrarevoluci.

Přerušené jaro (1998, r. Jefim Fištejn, Milan Maryška)    

Námětem trojdílného dokumentu z dílny Jefima Fištejna a Milana Maryšky jsou události ze srpna 1968. Dokument je protknut dobovými záběry a doplněn komentáři pamětníků, kteří se událostí spojených s koncem pražského jara přímo účastnili. Ve snímku vystupují v rolích svědků i známé osobnosti jako například herečka Vlasta Chramostová či sochař Olbram Zoubek.