Postoje vůči režimu

  1. Zkuste vyjádřit, jaké pozice zastávají oba faráři, jaké hodnoty preferují a jaké argumenty používají.
  2. Po zhlédnutí ukázky se zamyslete, jaká byla pozice církve v Československu. Jaká dilemata řešili její představitelé?

V ukázce se v osobách dvou kněží a zároveň bývalých spolužáků střetávají dva možné přístupy církve k socialistické státní moci, ale i dva přístupy k angažovanosti jednotlivce obecně. Kubišta se státem vlastně kooperuje – využil příspěvku strany k opravě kostela. Holý (Bolek Polívka) zastává nekompromisní pozici, ve které socialistické Československo a církev zůstávají nepřátelské (poukazuje například na procesy padesátých let, na které nemůže zapomenout). Kvůli tomu byl ale odsunut na faru v horské vesnici, kde musí bojovat i o zachování kostela. Kubišta tedy upřednostňuje konkrétní výhody pro církev (jak je vidí on) i za cenu, že se třeba sám kompromituje („Strana, vláda, to je jedno – kostel stojí.“). Pro Holého je ale důležitější vlastní morální integrita a jen schůzka se stranickým představitelem je pro něj nepředstavitelná. V ukázce je naznačeno, že církevní elity v období normalizace preferovaly spolupráci – nikoliv strana, ale autority katolické hierarchie poslaly Holého na zapadlou faru. Jak mu jeho přítel naznačuje, se svou hlavou by mohl být v Praze hned – stačilo by jen ustoupit ze své nekompromisnosti.

 

Zapomenuté světlo (1996, r. Vladimír Michálek)

Film Vladimíra Michálka vykresluje atmosféru 80. let prostřednictvím osudů vesnického faráře Holého, konfrontovaného se socialistickým režimem popírajícím duchovní hodnoty. Kněz se stává bojovníkem za záchranu kostela, který je pro něj zhmotněním jeho neotřesitelného světonázoru, jenž se s ideologií režimu 80. let neslučuje. Vnitřní rozpory faráře jsou zobrazeny i prostřednictvím jeho vztahu k Marjánce. Film, velmi volně inspirovaný literárním dílem Jakuba Demla, získal mnoho ocenění. Představitelé ústředních postav Bolek Polívka a Veronika Žilková získali za své herecké výkony Českého lva.