Pohřeb

  1. Jaké postavení měly v Československu katolické rituály? Jaký obraz podává ukázka? Kde se může odehrávat?
  2. Proč došlo k tomu, že kostel, o který se jedná ve filmu, nebyl uzavřen?

Vybraná scéna je ze závěru filmu Zapomenuté světlo. Ačkoliv se jedná o pohřeb, mnohé se v dobré obrací. Farář Holý bojoval za záchranu vesnického kostela, je však rozhodným odpůrcem režimu a není ochoten ke spolupráci. Zachrání ho paradoxně smrt hraběnky, která se narodila na zámku ve vsi, a ačkoliv žila v exilu, projevila přání být pohřbená ve svém rodišti. Výjimečný pohřeb přijede celebrovat sám český arcibiskup (od roku 1977 jím byl František kardinál Tomášek), čímž se na případ faráře Holého obrátila pozornost a arcibiskup zařídil, aby kostel nebyl zavřen, a Holý dokonce získal zpět státní souhlas k výkonu kněžské profese. Ukázku můžeme použít i jako ilustraci existence církve v normalizačním Československu. Přes velké proticírkevní tažení v padesátých letech byl v mnoha regionech počet věřících dost vysoký, všimněte si, jak je kostel při pohřbu plný. Tím pádem si zachovali vliv i nejvyšší představitelé církví a jejich loajalita byla pro režim hodnotná. V 70. a 80. letech se vztah mezi církví a režimem změnil od otevřeného nepřátelství k toleranci a lavírování církve mezi loajalitou a odporem k režimu.

Zapomenuté světlo (1996, r. Vladimír Michálek)

Film Vladimíra Michálka vykresluje atmosféru 80. let prostřednictvím osudů vesnického faráře Holého, konfrontovaného se socialistickým režimem popírajícím duchovní hodnoty. Kněz se stává bojovníkem za záchranu kostela, který je pro něj zhmotněním jeho neotřesitelného světonázoru, jenž se s ideologií režimu 80. let neslučuje. Vnitřní rozpory faráře jsou zobrazeny i prostřednictvím jeho vztahu k Marjánce. Film, velmi volně inspirovaný literárním dílem Jakuba Demla, získal mnoho ocenění. Představitelé ústředních postav Bolek Polívka a Veronika Žilková získali za své herecké výkony Českého lva.