Podzim 1968

  1.  Jaké jsou pocity lidí v dokumentu v souvislosti s vývojem po srpnu 1968?
  2. Vyjadřují podle vás respondenti pocity celé společnosti?

Z třídílného dokumentu Přerušené jaro jsme vybrali dobové rozhovory s obyvateli Československa z podzimu 1968. Nelze je označit za autentické – v žádném z rozhovorů nezazní přímé odsouzení okupace nebo vzpomínka na mrtvé ze srpna 1968 (možná že respondenti o tom mluvili, ale tyto pasáže nebyly v reportáži použity). Situace na podzim už neumožňovala vyjádřit se do médií otevřeně, přesto však zaznívají názory, které o pár měsíců později nebude vůbec na veřejnosti možné prezentovat. Z názorů zaznívá především zklamání, ale i strach, většina lidí vzpomíná na naději pražského jara. Lidé přes všechnu skepsi věří, že vývoj není ukončen, že je možné negativní trendy zvrátit (například komunikací s politiky). V názoru jednoho muže už se zračí pochyby – jakkoliv byl vývoj v Československu nadějný, zřejmě nebylo možné doufat v jeho plné uskutečnění proti vůli Sovětského svazu. Výběr respondentů odkazuje k socialistickému budovatelskému étosu a kultu práce – vidíme zástupce dělnické třídy a tzv. pracující inteligence. Z jejich názorů ale vyplývá, že tyto skupiny nebyly oporou režimu a proti pražskému jaru, jak bylo prezentováno za normalizace. Podporovaly obrodný proces, politický vývoj po srpnu 1968 sledovaly a nebyly s ním spokojeny.

Přerušené jaro (1998, r. Jefim Fištejn, Milan Maryška)    

Námětem trojdílného dokumentu z dílny Jefima Fištejna a Milana Maryšky jsou události ze srpna 1968. Dokument je protknut dobovými záběry a doplněn komentáři pamětníků, kteří se událostí spojených s koncem pražského jara přímo účastnili. Ve snímku vystupují v rolích svědků i známé osobnosti jako například herečka Vlasta Chramostová či sochař Olbram Zoubek.