Podnikový klub SSM

  1. Pokuste se v oblečení lidí i ve výbavě klubu určit dobové prvky.
  2. Působí na vás projev diskžokeje realisticky, nebo byste jej vnímali spíše jako parodii? Zdůvodněte?
  3. Znáte nějaké filmy či hudební klipy, které by ukázka mohla parodicky odrážet?
  4. Srovnejte projev DJ s ukázkami dobové populární kultury. V čem spatřujete podobnosti, v čem rozdíly?
  5. Jakou pozici má ve společnosti klubu DJ Arnošt? Popište ji.

Film vznikl v těsně porevolučním období a zachycuje dobu socialismu formou alegorie, s groteskní nadsázkou a ironií, přesto ale odráží řadu dobových reálií. Ukázka zachycuje zábavní večer v podnikovém klubu. Diskžokej Arnošt (Šimon Caban) je kulturním referentem místního podniku, představuje ironický obraz funkcionáře SSM. Jeho písňový i taneční projev je parodií na socialistickou populární kulturu, odráží však i trendy západní popkultury – snímek Horečka sobotní noci (1977) a taneční kreace Johna Travolty. Přes tyto posuny scéna odráží řadu fenoménů z dobového životního stylu mládeže věrně (design klubu, oblečení). Kluby SSM se zejména v 80. letech odkláněly od ideově-politické výchovy k zábavě (zde třeba téma videoklipů).

Kouř (1990, r. Tomáš Vorel)

Ve snímku Kouř přišel Tomáš Vorel s ostrou kritikou absurdní situace v československé společnosti 80. let. Sám Vorel dal filmu podtitul „rytmikál totalitního věku“. Pojal ho jako poetické vyjádření humoru Pražské pětky. Základní charakteristikou filmu je hyperbolické zobrazení morálky a estetiky české reálněsocialistické společnosti, převedených do mikrokosmu zakouřené továrny. Mladý inženýr Mirek přichází na své první působiště se záměrem skutečně pracovat, což se však v bizarních poměrech posledních let reálného socialismu ukáže být jako výstřelek, protože realita pracoviště nedává lepší možnost než schůzovat, chodit na diskotéku nebo pít. Mirek rozhýbe zatuchlou atmosféru továrny. Dříve odstavený inovátor je z kotelníka povýšen na ředitele podniku. Svěží duch továrny však v sobě nese pach starého kouře a film se namísto výpovědi o reálném socialismu stává metaforou polistopadové „sametové“ transformace.