Plné regály

  1. Proč je vedoucí Karas šťastný, co ho naplňuje?
  2. Jakou roli hrály podle vás v seriálu obrazy plných obchodů? Porovnejte filmové obrazy s vyprávěním pamětníků. V čem se shodují? A v čem se rozcházejí?

Ukázka ze závěrečného dílu seriálu Žena za pultem zobrazuje předvánoční nákupní shon v jedné prodejně na sídlišti. Je rozdělena do dvou částí: první zachycuje nápor veřejnosti a nasazení zaměstnanců prodejny, ve druhé vedoucí Karas spokojeně medituje nad prázdnými krabicemi dokládajícími jeho úspěch – vyprodaný krám. Karas se svému nadřízenému a kamarádovi Josefovi, vysoce postavenému straníkovi, vyznává z obdivu ke svým zaměstnancům, kteří řádně plní své úkoly. Scéna čerpá z určitého typu normalizační poetiky spočívající v heroizaci každodennosti. V širším slova smyslu můžeme dokonce mluvit o výkladu tzv. normalizace jako konce dějin. Již není třeba vytyčovat žádné cíle, reflektovat společenské vize a vlastně cokoli. Vše podstatné bylo vykonáno, rámce fungování společnosti nastaveny. Nyní je jen třeba plnit úkoly a soustředit se na každodenní drobnou práci. Idyla evokuje šťastnou přítomnost, vlastně čas bez konce, bezčasí. Zároveň je scéna připomínkou blahobytu socialistické společnosti. Jeho symbolem není jen prodejna plná lákavého zboží, ale i nakupujících občanů. Spotřeba je všeobecná, masová, nikdo z ní není vyloučen. Nástup konzumní společnosti byl v Československu spojen se 60. lety, ale rozvinul se až v následujícím desetiletí. Konzum měl však svébytnou podobu. Nabídka, zejména její pestrost, byla omezena. Spotřební průmysl byl schopen zajistit dostatek, nikoli však adekvátní výběr. Konzumní touhy české společnosti se proto naplnily až v 90. letech 20. století.

Žena za pultem (1977, r. Jaroslav Dudek)

 

Dvanáctidílný seriál popisuje socialistickou společnost z pohledu prodavačky potravin. Hlavní hrdinka Anna Holubová v podání Jiřiny Švorcové a její kolegyně procházejí složitými životními situacemi, které jsou však vždy vyřešeny v duchu přátelství a lidskosti, jež jsou vlastní socialismu. V seriálu je kromě společenských poměrů značně idealizována i tehdejší nabídka potravin, která mnohdy nedokázala uspokojit ani základní nároky. Přes veškerý ideologický nános se seriál těšil velké divácké oblibě, stejně jako většina seriálů z pera scenáristy Jaroslava Dietla.