Oslavy MDŽ

  1. Odráží se optimismus písně i v zachyceném prostředí? Je opravdu vše tak „fajn“?
  2. Pokuste se v ukázce označit motivy, které s touto pozitivní náladou písně nesouzní.
  3. Připadá vám ukázka jako realistický obraz doby? Zdůvodněte.

Film vznikl v těsně porevolučním období a zachycuje dobu socialismu formou alegorie, s groteskní nadsázkou a ironií, přesto ale odráží řadu dobových reálií. Mírně jsou upraveny znaky i kroje mládežnického hnutí (Pionýr, SSM). Charakter podnikové oslavy Mezinárodního dne žen vyznívá groteskně, některé motivy jsou nadsazené (postava svazáckého diskžokeje, opilí účastníci oslavy), ale přesto ironicky odráží charakter socialistické festivity. Podnikové oslavy svátku žen často končily opilstvím mužů. Jako kulisa oslav byli využíváni pionýři, aby byly zastoupeny všechny generační vrstvy a sociální role. Též absurdní projev zpěváka odráží vyprázdněnost obdobné zábavy, optimismus písně ostře kontrastuje s tíživou atmosférou zachyceného prostředí.

Kouř (1990, r. Tomáš Vorel)

Ve snímku Kouř přišel Tomáš Vorel s ostrou kritikou absurdní situace v československé společnosti 80. let. Sám Vorel dal filmu podtitul „rytmikál totalitního věku“. Pojal ho jako poetické vyjádření humoru Pražské pětky. Základní charakteristikou filmu je hyperbolické zobrazení morálky a estetiky české reálněsocialistické společnosti, převedených do mikrokosmu zakouřené továrny. Mladý inženýr Mirek přichází na své první působiště se záměrem skutečně pracovat, což se však v bizarních poměrech posledních let reálného socialismu ukáže být jako výstřelek, protože realita pracoviště nedává lepší možnost než schůzovat, chodit na diskotéku nebo pít. Mirek rozhýbe zatuchlou atmosféru továrny. Dříve odstavený inovátor je z kotelníka povýšen na ředitele podniku. Svěží duch továrny však v sobě nese pach starého kouře a film se namísto výpovědi o reálném socialismu stává metaforou polistopadové „sametové“ transformace.