Oslava Svátku práce

  1. Jaký byl asi cíl takovéto reportáže?
  2. Jaké hodnoty jsou v reportáži deklarovány?
  3. Jak byste hodnotili promluvy návštěvníků v reportáži? Pokuste se zhodnotit především výstup vousatého pána v závěru příspěvku.
  4. Jaký měly asi takovéto reportáže ohlas mezi veřejností?

Ukázka přináší poetickou úvahu o významu 1. máje jako symbolického data, které spojuje společnost a inspiruje ji k dalšímu rozvoji. Je reprezentativním vyjádřením normalizačního étosu. První máj byl jedním z důležitých svátků režimu. Regulovaná ritualizace patřila k hlavním legitimizujícím nástrojům režimu. Přestože tato festivita byla řízena, navenek se prezentovala jako spontánní. Prostá potřeba výletu do přírody je tu politizována a vykládána v souvislostech, které jsou dosti násilné. V ukázce se koncentrují některé typické postupy režimní publicistiky. Zdůrazňují se harmonizující stránky pospolitosti, její politické rozměry, které jsou však představovány nenásilně, hlavní apel je kladen na rodinnou pohodu, často se deklarují humanistické hodnoty. Výpovědi respondentů souzní s duchem příspěvku, jsou konformní a dosti bezobsažné. O důvodech tohoto alibismu můžeme jenom spekulovat. Svou roli jistě hrála i obava z možného postihu za nekonformní názor. Vystoupení vousatého pána (z kontextu vyplývá, že jde o zaměstnance zábavního parku) je typickou ukázkou normalizační dikce. Odpovídá ve frázích v duchu obecně sdíleného očekávání. Slovník je ovšem „modernizován“, namísto konsolidačních figur se objevují figury přestavbové. Zdůrazňování rodinných hodnot jistě nebylo proti mysli většině občanů, ale propaganda založená na konsenzu, zdůrazňování harmonie a pospolitosti už na konci 80. let poněkud zastarávala. Lze se jen dohadovat, jaké postoje zastávali zpovídaní občané o pouhý půlrok později.

Aktuality (ČST, 1. 5. 1989)

 

Jeden z publicistických pořadů, které Československé televize vysílala v 80. letech 20. století. Televizní publicistika je zde permanentně využívána k politické indoktrinaci a propagandě.