Odjezd na chatu

  1. Myslíte, že byl fenomén chataření rozsáhlý? Nakolik je podle vás scéna reprezentativní a vyjadřuje společenskou realitu 70. let 20. století?
  2. Pokuste se promyslet, jaký dopad mohlo mít chataření na politickou situaci v tehdejším Československu.

Scéna zachycuje rozhovor dvou prodavaček, z nichž jedna chce po druhé, aby si s ní vyměnila směnu, a mohla tak odjet na chatu. Fenomén chataření patřil k nejvýraznějším atributům životního stylu v 70. letech 20. století, ačkoli jeho kořeny sahají hlouběji do minulosti. Chata a chataření se staly oblíbenou metaforou izolované a atomizované normalizační společnosti. Režim tento únik do soukromí toleroval, ale přesto mu nebyl zcela po chuti. Kritiku zde symbolizuje vedoucí prodejny v podání Vladimíra Menšíka, který poukazuje na negativní společenské důsledky této izolace. Rodinný egoismus ovšem vládnoucím elitám vyhovoval, neboť odkláněl pozornost populace od veřejných záležitostí.

Žena za pultem (1977, r. Jaroslav Dudek)

 

Dvanáctidílný seriál popisuje socialistickou společnost z pohledu prodavačky potravin. Hlavní hrdinka Anna Holubová v podání Jiřiny Švorcové a její kolegyně procházejí složitými životními situacemi, které jsou však vždy vyřešeny v duchu přátelství a lidskosti, jež jsou vlastní socialismu. V seriálu je kromě společenských poměrů značně idealizována i tehdejší nabídka potravin, která mnohdy nedokázala uspokojit ani základní nároky. Přes veškerý ideologický nános se seriál těšil velké divácké oblibě, stejně jako většina seriálů z pera scenáristy Jaroslava Dietla.