Obrazy agentů

Tématem této lekce je dekonstrukce ideologického obrazu kurýrů (agentů-chodců) a srovnání těchto ideologických konstrukcí s reálným příběhem Jana Hoška (1904–1952), který v letech 1949–1951 působil jako zpravodajec ve službách západních rozvědek. Žáci pracují s dobovými úředními prameny i s filmovými a televizními obrazy ilustrujícími komunistickou propagandu.

  1. Cíle
  2. Komentář
  3. Instrukce
  4. Materiály

Vzdělávací oblast:

Proměny komunistické propagandy od 50. do 70. let 20. století


Časová náročnost

60 minut (2 výukové hodiny)


Cíle

  • Žáci se seznamují s konstrukcemi agenta v dobových historických materiálech a filmových a televizních produktech, analyzují a porovnávají tyto obrazy. Srovnávají tyto obrazy s historickou postavou Jana Hoška.
  • Žáci analyzují historický dokument a filmové reprezentace a rozvíjí tak své analytické schopnosti číst různá média.
  • Žáci identifikují změny v zobrazování agenta v 50. a v 70. letech 20. století.

Komentář

Tato lekce navazuje na lekci o příběhu Jana Hoška, kurýra („agenta-chodce”), který na začátku 50. let uskutečnil deset úspěšných misí do Československa, na kterých plnil zpravodajské úkoly zadané západními rozvědkami. Při jedenácté misi byl dopaden a po krátkém procesu popraven. Tato lekce se zaměřuje na srovnání obrazů agentů v popkultuře 50. a 70. let 20. století s reálným obrazem Jana Hoška. Obraz nepřátelského agenta patřil k základním prvkům komunistické propagandy. Mezi jeho základní atributy patřila bezohlednost, bezcharakternost a egoismus, který především motivoval jeho jednání. Ideové či ideologické motivace byly v obrazu agentů spíše výjimečné, těmi byli „vybaveni” spíše jejich podporovatelé, případně zahraniční zaměstnavatelé.


Instrukce

Předpokladem k této lekci je znalost příběhu Jana Hoška, doporučujeme proto před tuto lekci předřadit námět Zrození agenta.

 

Krok 1: Obraz skutečného kurýra (10 min.)

V úvodu analyzujeme obžalobu Jana Hoška. Soustředíme se na způsob, jakým obžaloba konstruuje obraz nepřátelského agenta. 

  • Jak konstruuje žaloba širší okolnosti případu Jana Hoška? Jaké další události k němu přiřazuje?
  • Jak jsou charakterizováni obvinění? Co je podle obžaloby motivovalo k protirežimní činnosti?
  • Jaká byla podle obžaloby jejich činnost?

Žáci mohou pracovat s pracovním listem 1, ve kterém jsou obsaženy všechny zdroje, jež v této lekci analyzují.

 

Krok 2: Filmový agent v 50. letech 20. století (7 min.)

V dalším kroku analyzujeme obraz agenta ve špionážním snímku z 50. let: Expres z Norimberka. Měli bychom žáky alespoň rámcově zasvětit do děje a kontextu filmu. Agent Řehoř se snaží získat informace o strategické přehradě. Tento obraz agenta vzniká pouhý rok po popravě Jana Hoška. Pustíme dvě ukázky (video 1, video 2) zobrazující agenta

  • Jak je agent vykreslen? Co je jeho nejvýraznější charakteristikou?

Žáci zaznamenávají své postřehy do pracovního listu 2.

 

Krok 3: Televizní agent ze 70. let 20. století (7 min.)

V dalším kroku analyzujeme obraz agenta Pavla Bláhy v televizním seriálu 30 případů majora Zemana. Opět vysvětlíme žákům kontext vzniku seriálu a jeho silně propagandistický charakter. Promítneme žákům dvě ukázky (video 3, video 4) ilustrující charakter agenta v tomto díle. 

  • Jak je agent vykreslen? Jaké jsou jeho vlastnosti?
  • Jaké jsou jeho motivace k boji proti komunistickému režimu?

 

Krok 4: Srovnání konstrukcí agentů, uvažování o kontinuitě a změně historického obrazu (10 min.)

Srovnáváme všechny obrazy. Žáci sumarizují a syntetizují předchozí závěry obsažené v tabulce na pracovním listě 2. Soustředíme se na podobnosti rysů agenta, na určitou „nehybnost” jeho charakteristiky bez ohledu na dobu, ve které vzniká. Uvažujeme o významu této „nehybnosti”. V tomto kroku vyžadujeme od žáků spíše otázky než odpovědi. 

Co byste potřebovali vědět, abyste se zorientovali?

V tomto kroku naznačíme periodizaci komunistického režimu v Československu a širší rámec soudobých dějin.

 

Krok 5: Konstruovaný agent a agent skutečný (10 min.)

V dalším kroku srovnáme závěry z analýzy mediálních obrazů agenta se skutečným agentem Janem Hoškem. Žáci pracují se závěry získanými v předchozí lekci Zrození agenta

  • Jak se obraz agenta, ať už v pramenech nebo v mediální produkci, liší, nebo shoduje s příběhem Jana Hoška?
  • Jaké jsou motivace agentů vytvářených úředními autoritami nebo televizními tvůrci a jaké byly motivace Jana Hoška?
  • Jak hodnotíte konstrukce agentů v úředních pramenech a mediálních produktech?



Krok 6: Reflexe tématu (15 min.)

Vyzveme žáky, aby formulovali závěry z této lekce i z lekce předcházející. Zaznamenáváme jejich postřehy formou myšlenkové mapy. Nevyhýbáme se propojování různých témat, ale snažíme se zachytit souvislosti mezi nimi.

 


Materiály

 Video 1: Agent ve vlaku (Expres z Norimberka, r. Vladimír Čech, 1953)

 

Video 2: Agent na útěku (Expres z Norimberka, r. Vladimír Čech, 1953)

 

Video 3: Agent a jeho podporovatelé (30 případů majora Zemana, 11. díl - Křížová cesta, r. Jiří Sequens, 1976)

 

Video 4: Agent v normalizační perspektivě (30 případů majora Zemana, 12. díl - Kleště, r. Jiří Sequens, 1976)

Pracovní list 1 - PDF / 196 Kb
Pracovní list 2 - PDF / 135 Kb
Příprava pro učitele - PDF / 273 Kb