Obraz byrokrata

  1. Co je podstatou sporu mezi poslancem Bavorem a stavitelem Drápalem?
  2. Jakou pozici zde reprezentuje stavitel Drápal?
  3. Zamyslete se nad argumenty Drápala. Měli úředníci za daného stavu možnost řešit Bavorův problém? Jaké způsoby řešení se nabízely?

Ukázka ze seriálu Muž na radnici ukazuje marnou cestu poslance Bavora za povolením k svépomocné opravě okapu. Vedoucí referátu stavebního odboru Drápal odmítne Bavorovi dát toto povolení s odkazem na platné zákonné normy. Drápalova argumentace je formálně bezchybná, a představuje tak ztělesnění byrokracie, která neřeší podstatu problému, ale dbá pouze na jeho formální vypořádání. Fenomén „byrokratismu“ byl verbálně často kritizován, fakticky ale moderní společnost bez byrokracie nemůže fungovat. „Byrokratismus“ představoval oblíbenou rétorickou figuru komunistické propagandy, která byla užívána v případě reálných nedostatků. Ovšem je nutné si uvědomit, že pro řešení systémových problémů je třeba užít politická řešení, která se vyznačují změnou zákonných norem, zatímco byrokraté jsou bytostně interesováni na jejich dodržování. Byrokraté nemohou za systém, ale pomáhají ho udržovat v chodu. Argumenty Drápaly jsou korektní a rozhořčení Bavora není namístě. Bavor si to také později sám uvědomil a věc řešil politicky – sesadil předsedu MNV a sám zaujal jeho místo. Klip lze využít jako východisko nad úvahou o funkci byrokracie v moderní společnosti. Byrokratizace představovala ovšem zásadní problém především v centrálních institucích, kde dvoukolejnost státních a stranických orgánů vedla k ztrátě pružnosti. Na místní úrovni byla byrokracie ve skutečnosti relativně pružná – hlavním nástrojem vlády na místní úrovni byl národní výbor, který řídil běžný provoz městských (nebo obecních) institucí. V každodenním provozu hrála expertní byrokracie důležitou roli, zásadní rozhodnutí byla ovšem konzultována s městským výborem KSČ, a především s okresním národním výborem. Ohrožení pozice byrokrata tak daleko častěji přicházelo z těchto míst, nikoli z pozice občana nebo poslance MNV. Obraz byrokrata v ukázce nepostrádá určité ideologické konotace. Odhlédneme-li od jeho neestetického fyzického vzhledu, je zde především titulatura „pan stavitel“, která naznačuje, že jde o člověka vnitřně nesvázaného se socialistickým režimem.

Muž na radnici (1976, r. Evžen Sokolovský)

 

Jedenáctidílný seriál natočený podle scénáře Jaroslava Dietla je adorací reálného socialismu. Hlavní postavou je František Bavor, poslanec a předseda národního výboru ve městě Starý Kunštát, který svou aktivitou po všech stránkách naplňuje ideál obětavého stranického funkcionáře. V pracovním životě chce nezištně konat dobro a snaží se prosadit modernizaci města a socialistickou výstavbu navzdory byrokracii straníků i odporu občanů. Tráví hodiny vyjednáváním na schůzích a při tomto pracovní nasazení musí řešit také osobní problémy. Šedivé kulisy města (Beroun) a mikrokosmos neustálých stranických schůzí mohou být vnímány jako symbolické zpodobnění doby tzv. normalizace.