Nástup do vězení

  1. Uveďte některé důvody, které mohly být v tehdejší době (80. léta) důvodem pro uvěznění (z politických důvodů).
  2. Ve scéně je explicitně vyjádřeno, že spoluvězeňkyně jsou „pěkný výtržnice“ – delikventky. Dokážete určit, na kterou běžnou praxi chtěl autor poukázat? Proč tomu tak pravděpodobně bylo?
  3. Co se dá vyčíst z výrazu hlavní postavy v klipu (Marty)? Vypovídá to něco o její minulosti?
  4. Jakou úlohu plní v celku klipu setkání se zkrvavenou ženou? Proč toto setkání autoři zařadili? Jak by vyzněla scéna bez něj?
  5. Jakou úlohu plní v celku klipu mluvený mužský komentář? Proč mluví muž?
  6. Proč režim dle autorů filmu usiloval o pokoření člověka, o zbavení důstojnosti?
  7. Která lidská práva byla v případě politicky motivované perzekuce nejvíce porušována?

Klip z prvního dílu seriálu Přítelkyně z domu smutku zachycuje nástup Marty (Ivana Chýlková) do nápravně-výchovného zařízení v pražské Ruzyni. Vizuální zobrazení doplňuje sugestivní komentář, který popisuje vnímání vězeňského pobytu.

Seriál vznikl na motivy autobiografické knihy spisovatelky (a signatářky Charty 77) Evy Kantůrkové, která sama byla od 6. května 1981 do 22. března 1982 vězněna za podvracení republiky. Věznění bylo jednou z tehdejších forem politické perzekuce.

Ve vybrané scéně je zobrazen celý proces přijímání do vězení (fasování osobních věcí, focení, hygiena, procházení množstvím zamřížovaných dveří, fasování ložního prádla, příchod do společné cely). Emotivní dojem celé scéně dodává několik prvků, hlavně ale samotné jednání a výraz Marty. Působí dezorientovaně, zaskočeně a odevzdaně. Její následné setkání se zkrvavenou ženou a nevěřícný pohled na ni jsou potom již doplňkem celého záměru, který autor filmu měl. Jako ilustrace jednoho z vězeňských fenoménů slouží i situace před příchodem Marty do cely, kdy je upozorňována na charakter budoucích spoluvězeňkyň. Stávalo se totiž, že političtí vězňové byli záměrně uzavíráni na ubikace s delikventy. Často s lidmi, kteří se dopustili závažných, nepoliticky motivovaných násilných trestných činů.

V komentáři je zdůrazňován ponižující efekt pobytu ve vězení a jeho důsledky na psychiku uvězněného, komentář je syrový a záměrně nenaznačuje žádná východiska.

Přítelkyně z domu smutku (1992, r. Hynek Bočan)

Čtyřdílný televizní seriál se inspiruje zážitky Evy Kantůrkové ze zatčení v důsledku vyšetřování pašování zakázané literatury do Československa. Eva Kantůrková byla téměř rok vězněna ve vyšetřovací vazbě, nakonec byla propuštěna na nátlak zahraničních státníků. Během svého věznění poznala důkladně mikrosvět ruzyňské věznice i praktiky StB, která se ji snažila cíleně zlomit. Seriál zachycuje proměnu metod  a étosu StB, která kombinovala legální možnosti s psychickým nátlakem. Vyšetřovatelé již nejsou fanatickými ideology, ale prostě byrokratickými profesionály přistupujícími k svému úkolu chladně a nezaujatě.