Nálada demonstrací na Václavském náměstí

  1. Pokuste se definovat znaky davu, který vznikl u příležitosti listopadových demonstrací. Soustřeďte se na dialog davu s řečníkem. Jak je dav oslovován? Jaké problémy se Dubček snaží davu podsunout? Jak na to dav reaguje?
  2. Srovnejte ukázky předlistopadových demonstrací s těmi listopadovými. Čím se odlišují?
  3. Znamená jasně vyjádřená vůle většiny vždy závaznou direktivu pro politické elity?
  4. Pokuste se zeptat svých příbuzných a známých, jak prožívali listopadové demonstrace. Konfrontujte je se znaky pražských listopadových demonstrací.
  5. Jakou roli hrají v české společnosti obrazy listopadových demonstrací?

Ukázka je sestřihem shromáždění Pražanů na Václavském náměstí 22. listopadu 1989. Je z ní patrná spontánní nálada a dynamika davu, který je schopen artikulovat konkrétní požadavky.

Listopadové demonstrace generovaly určitý typ společenství, sociologicky klasifikovaný jako dav. V davu ztrácí člověk svou individualitu, dav se formuje jako subjekt, který je schopen kolektivních postojů a interakce s dalšími subjekty (vůdci davu nebo jeho oponenty). Dav na politické demonstraci se vyznačuje vysokou expresivitou (skandováním výkřiků). Davové jednání je vždy výrazem určité frustrace a nemožnosti vyjádřit se jinými formami. V tomto smyslu byla situace v tehdejší společnosti pro vznik davů velice zralá. Dav je viditelným vyjádřením pocitu sociální křivdy. Dav vznikající v listopadové revoluci lze z hlediska sociologického nebo sociálněpsychologického jen obtížně klasifikovat. Z hlediska různých taxonomií ho lze označit za dav heterogenní, expresivní a aktivní a z pohledu tehdejší legislativy se jednalo o dav nezákonný. Vzhledem k pluralitě metodologických východisek nejsou možné žádné autoritativní závěry, o této kolektivitě lze uvažovat i z jiných hledisek (srovnání s jinými typy davů, otázka míry participace veřejnosti na změně, vztah veřejnosti a formující se opozice). Většina historiků dnes opouští starší, sentimentalizující hodnocení, které tyto masové protesty přímo ztotožňovalo s politickými změnami, a připomíná, že nelze transformaci redukovat na dichotomii veřejnost x moc, ale spíše na trojúhelník veřejnost – formující se opozice – moc. Veřejnost svou dynamikou vytvářela reálnou sílu, která však byla do jisté míry „slepá“. Vztah formujícího se Občanského fóra a veřejnosti byl složitější a nelze ho redukovat na pouhé ztotožnění, Občanské fórum nebylo pouze „převodovou pákou“ davů, samo jimi bylo do jisté míry ohrožováno a muselo přizpůsobovat svou agendu a jednání s mocí měnícím se požadavkům masy. Dav byl autonomní vůči Občanskému fóru a naopak Občanské fórum bylo nezávislé na masách, i když se navzájem ovlivňovaly. Obrazy listopadových demonstrací zakládaly legitimitu transformačního režimu a stály u vzniku nové „společenské smlouvy“ polistopadové společnosti.

Televizní noviny (ČST, 1970–1989, zpravodajství)

Televizní noviny byly hlavní zpravodajskou relací Československé televize po celé období státního socialismu. Televize byla pod silným ideologickým vlivem KSČ, což se samozřejmě projevovalo i ve zpravodajských reportážích. Zprávy podávaly idealizovaný obraz socialistické společnosti a některým problémům se vůbec nevěnovaly. Televizní noviny však během své existence prošly vývojem, který kopíroval společenské a politické poměry.