Můj dům, můj hrad

  1. Jaké hodnoty jsou spojené se stavbou domu v ukázce? Proč ho jeho majitel staví a jak stavbu organizuje? Byla tato činnost v normalizaci obvyklá?
  2. Srovnejte jednání a názory majitele domu a jeho návštěvy. Jak oba hodnotí nový dům? Který postoj je podle vás pro danou dobu charakterističtější a proč?

Poetický film z počátku osmdesátých let zpochybňuje některé stereotypy, které máme spojené s tématem rodiny za tzv. normalizace. Možná, že proklamované zaměření na rodinu vztahy uvnitř ní spíše poškozovalo a přes nedostatky plánované ekonomiky byl životní styl střední třídy vnímán jako konzumní materialismus. Místní ztracené existence, ryzí duše, které svoji neschopnost najít lásku a mít čisté mezilidské vztahy řeší alkoholem, procházejí v noci vesnicí a potkávají souseda, který smysl života našel ve stavbě rodinného domu. Pracuje i pozdě v noci a chce se novostavbou pochlubit sousedům, i když nemají nejlepší vztahy. V ukázce můžeme identifikovat několik fenoménů, které populární stavění svépomocí provázely. Technické nedostatky řeší stavitel improvizací, chybějící kanalizaci nahrazuje starou cisternou. Rodinný dům se stal symbolem statusu – majitel hrdě vyjmenovává vymoženosti, které si může pořídit- dvě koupelny s teplou vodou a neonové osvětlení. Dům je také symbolem intimity, rodiny a uzavření se do soukromí – staví jej pro své děti a až ho dokončí, postaví plot a ostatní ho nebudou zajímat. V tomto ohledu vyznívá ukázka kriticky – obrovský dům nakonec muž staví sám pro sebe, žena ho opustila. Hlavní hrdina kritizuje počínání stavitele jako materialismus a sobecký konzum, pro který se zapomíná na pravé hodnoty. Ono stažení do soukromí, charakteristické pro období normalizace, kritizuje tento snímek nikoliv ve smyslu, že podstatnější je veřejná angažovanost, ale že se jedná jen o prázdné hromadění majetku, které mezilidské vztahy ničí.

Já milujem, ty miluješ (1980, r. Dušan Hanák)

Realistické drama slovenského režiséra Dušana Hanáka dává nahlédnout do života starého mládence Pišty, který řeší svůj nepěkný vzhled tím, že se utápí v alkoholu. Kromě ztráty kamaráda, který mu nešťastně zahyne, se potýká s problémy ve vztahu. Navzdory svým nedostatkům a neblahému osudu Pišta stále věří, že se život dá žít i jinak – v lásce a porozumění.