Možnosti přestavby

  1. Jaká nová témata vnáší televize do rodiny Bohoušova bratra Jíry?
  2. Jak na nové možnosti, které přináší přestavba, reaguje Jíra a jak jeho žena? O čem tyto rozdíly vypovídají?
  3. Jak vnímá Jírova žena příslušnost k elitám? Jak vidí možnosti profesního vzestupu?

Ukázka ze snímku Vážení přátelé, ano přináší celou řadu podnětů k zamyšlení. Úvodní část reflektuje ambivalentní úlohu televize ve společnosti. Na jedné straně její informační roli (zpřístupňuje široké spektrum informací – např. i o produktivitě práce v Japonsku), na straně druhé její manipulativní charakter a negativní dopad na schopnost vlastního úsudku („je to pohodlný“ a také „blbne se po tom“). Souvislost mezi novými tématy v rodině (úvahy o vlastním podnikání) a soudobým veřejným diskurzem naznačují úvodní titulky televizního pořadu Cestou přestavby. Ukázka upozorňuje na nové možnosti, které v rámci legalizace drobného podnikání nabízela přestavba. Domácí chov byl vždy součástí ekonomiky venkova, ale jeho význam se posunul. Od 80. let získával čím dál více na významu komerční chov (především hovězího dobytka) v režii soukromníků, kterým se vylepšovala bilance vnitřního zásobování. Nové možnosti, které doba nabízí, jsou ale Jírou zpochybňovány v duchu „intelektuálního“ odmítání konzumerismu („Žijeme si dobře, máme všechno, ale chceme pořád víc.“). Závěrečná část promluvy Jírovy ženy je jednou z variant vnímání politiky ze strany „obyčejných lidí“ v etapě tzv. normalizace: „Jak seš jednou nahoře a nezakopneš politicky, dolů tě už nikdo nedostane.“

Vážení přátelé, ano (1989, r. Dušan Klein)

Film natočený na samém sklonku éry socialismu si bere pod drobnohled poměry ve vedení podniku na výrobu zdravotnické keramiky. Hlavní postava v podání Milana Lasici se během personální obměny v managementu stane náměstkem nového ředitele. Přes poměrně vysoký post a starosti, které taková pozice přináší, cítí náměstek potřebu realizovat se mimo podnik a pouští se na vlastní pěst do výroby kachlových kamen. Komedie je trefnou společenskou satirou reflektující danou dobu.