Možné odpovědi k textu II.

  1. Kolektivní společenství mravenců, v němž jsou jednotlivci zcela zaměnitelní a plně podřízení významu celku, představuje pro ideologii vhodný předobraz socialistické společnosti. Mravenci neúnavně budují své mraveniště, stejně tak by měl socialistický člověk spatřovat smysl svého života především v práci pro celek, jenž přesahuje jeho individuální existenci.
     
  2. Všichni by měli naslouchat výzvě pětiletého plánu a zapojit se do budování. Zůstat stranou je špatné. Postavy broučků, kteří vcházejí do školy práce, naznačují další negativní hodnoty: marnivost, poživačnost, lenost. Na rozdíl od těchto vizuálně individualizovaných postav jsou kladní mravenci, kteří se podobají jeden druhému jako vejce vejci. Tato uniformita představuje pozitivní hodnotu, ani čtenář by tedy neměl nijak vybočovat z kolektivu.
     
  3. Není to běžná škola, jakou navštěvují děti, ale škola práce, v níž dochází k převýchově těch, kteří odmítají pracovat pro celek. Ve škole dochází k proměně: všichni budou pilní, svorní a silní – jako mravenci. Všechno bude vlivem této školy lepší.
     
  4. Mravenci se jako kolektivní „my“ spojují se slovesy: uděláme, vystavíme, naučíme, přeměníme, přeškolíme aj. Všechna slovesa nesou étos budování nového světa, poukazují na změny, ke kterým musí dojít. Důraz na kolektiv přitom naznačuje, že jednotlivec se bude muset tomuto tlaku podřídit, bude se muset nechat přeměnit či přeškolit. Výběr sloves věrně odráží rétoriku ideologie pro „dospělé“.
     
  5. Ferda Mravenec se samozřejmě liší především vzhledem. Je tedy nebezpečný individualista, podobně jako broučci, kteří vstupují do školy práce? Jistě nikoliv. Ferda je předobrazem vědoucí avantgardy dělnické třídy, tedy samotné strany. Funguje jako agitátor, který probouzí ostatní mravence ze spánku. Obdobnou roli ideologie přisuzovala komunistické straně, která měla mít právě díky těmto kvalitám zajištěnu vedoucí společenskou roli.