Moc a kultura

  1. Má se divadlo vyjadřovat k současnosti? Co si myslí režiséři, co komise a co diváci? Co si myslíte vy a jak by váš názor mohl působit v období tzv. normalizace?

Scéna z filmu Nejistá sezóna vyznívá velmi rozporně – kulturní komise místního národního výboru kritizuje činnost činoherního souboru, ale nakonec dovolí, aby mohli působit v kulturním domě. Kritika souboru je stejně tak rozporná – na jednu stranu se komisi zdá tvorba málo aktuální, tedy nezajímavá. Je ale možné, že ve skutečnosti byl důležitější druhý důvod, diváci si zřejmě vykládají různé narážky jinak, vztahují je k tehdejší realitě, a nakonec tudíž aktuálnost naopak vadí. Do tohoto rozporu nám dávají nahlédnout členové komise – aktuálnost ano, ale tak, aby byla v intencích kulturní politiky. Můžeme se zamýšlet nad obecnou otázkou, proč by měla být v jakémkoliv režimu nařizována vyznění kulturní produkce. Přes všechny problémy ale soubor může v daném místě působit. Možná že komisi se stejně jako rodící divačce představení líbí, jenom to nemůže vyjádřit otevřeně.

Nejistá sezóna (1987, r. Ladislav Smoljak)

 

V době začínající přestavby natočil autorský kolektiv Divadla Járy Cimrmana film, který reflektuje nejen obtížnou situaci, v níž se soubor v 80. letech nacházel, ale především kulturní prostředí reálněsocialistického Československa. Na pozadí příběhu o stěhování souboru do nové „štace“ v periferním kulturním domě sledujeme průběh zkoušek nové hry i její premiéru, seznamujeme se s osobními problémy herců. S humorem a satirou líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru, který je sice velice oblíben u publika, ale má stálé potíže s nadřízenými orgány, které si osobují dohled nad kulturní tvorbou a vyžadují na divadelnících „pozitivní konstruktivní satiru“. Autorská dvojice Svěrák–Smoljak v Nejisté sezóně více než naznačuje, s jakými absurditami se amatérský divadelní soubor při své umělecké pouti musel vypořádávat.